17. revoluční rok 1848 v Evropě_ pokračování úsilí o sjednocení Německa a Itálie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
17. Revoluční rok 1848 v Evropě; pokračování úsilí o sjednocení Německa a Itálie
Příčiny a cíle buržoazních revolucí
- snaha, aby se k moci dostala buržoazie a uzákonění základních práv a svobod
- způsob konstituování buržoazních států byl do značné míry ovlivněn ekonomickými okolnostmi a strukturou absolutistické státní moci v jednotlivých zemích
- společnými prvky přitom byla jistá razantnost změn - ke změnám docházelo revolucí
- docházelo i k několikanásobným opakovaným změnám ve formě vlády (monarchie -> republika -> císařství -> republika -> císařství…)
- upadá úloha zemědělství
- období zrychleného vývoje technologií a produktivity práce - průmyslová revoluce
- utváření moderní industriální společnosti
- zánik feudalismu byl postupným procesem, který v Evropě vyvrcholil revolučním rokem 1848 - série revolucí na evropském kontinentu (Rakousko, Itálie, Německo, Francie)
- Itálii a Německu šlo hlavně o sjednocení
-> revoluce v roce 1848/1849 nebyly úspěšné
Národnostní boje v Rakousku
František II. (I.)
- 2. císař Svaté říše římské národa německého
- 1. rakouský císař
- před ním vládl Leopold II.
- byl nazýván „vytrvalec na trůně‘‘ - 1792 - 1835 doba vlády
- na vídeňském dvoře působil konzervativní politik Klemens Lothar von Metternich - snažil se, aby nedocházelo ke společenským změnám
- od začátku 19. století (roku 1809) řídil zahraniční politiku Habsburské monarchie
- problémy: francouzská revoluce a samotný Napoleon
- další, kdo působil na vídeňském dvoře, byl hrabě Kolovrat (Kolovrat = rod) -> městský hejtman v Praze a mecenáš českého muzea
- nejdůležitější úřady:
sjednocená dvorská kancelář - vedla správní úřady a gubernia
dvorská válečná rada - ministerstvo války
dvorská účetní komora - vedla rozpočet
úřady měly v čele prezidenta a kolegium (= dvorní radové)
později bylo zřízeno státní kancléřství a nejvyšší policejní úřad, který bojoval proti revolučnímu hnutí
Zahraniční politika Františka II. (I.)
- ve Francii přetrvává revoluce
- boj proti Napoleonovi
1805 bitva u Slavkova
výhra Napoleona
Rakousko musí platit válečnou náhradu a ztrácí některá německá a italská území
1809 bitva u Wagramu
výhra Napoleona
- diplomatickým krokem Františka II. byl sňatek jeho dcery Marie Luisy s Napoleonem
Rakousko si dělá naděje na navrácení území -> nevydařilo se
- Rakousko znovu vstupuje do protinapoleonské koalice
1813 bitva u Lipska (bitva národů)
prohra Napoleona
proti Napoleonovi stály armády Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska
1814 Napoleon Bonaparte abdikoval
- ve Francii restaurace Bourbonů
- Marie Luisa a její syn, kterého měla s Napoleonem, opustili Francii a vrátili se do Rakouska
-> jsou pod dohledem vídeňského dvora
1814 - 1815 Vídeňský kongres („tančící kongres“)