18. Filozofie, hlavní filozofické problémy a disciplíny.

18. Filozofie, hlavní filozofické problémy a disciplíny.

Pojem filozofie

- slovo filozofie je složeno ze 2 řeckých slov (philein = milovat + sofia = moudrost) → láska k moudrosti

- vznik v 7. – 6. století př. n. l. v Řecku

+ Malá Asie, Turecko (prostředí mýtů, vliv kultur, poloha → kontakt)

- filozofie = soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co přesahuje

- podstatou je údiv → pokládání otázek → pochybování → nesamozřejmost věcí

- snaží se nalézt odpovědi na otázky existence, cílem je dosažení pravdy a vytvoření uceleného pohledu na svět

- prostředek k poznání světa = myšlení

- předmět filozofie není přesně definovaný; jsou jím lidské zkušenosti se svou existencí a světem okolo, vztahy všech sfér bytí

- filozofie vzniká ve chvíli, kdy společnost přechází od mýtu k logu

- mytologie = soubor mýtů se symbolickým významem vysvětlujícím věci a jevy, znaky mytologických představ: personifikace, prolínání člověka s přírodou; není od ní oddělen, nerozlišování emocionální a racionální stránky

- filozofie nahrazuje mytologii ve chvíli, kdy člověk nenachází odpovědi na své otázky v mýtech (člověk si na otázky začíná odpovídat pomocí rozumu, racionální uvažování)

Metody filozofie

Skepticismus (pochybování) = postoj zpochybňující jakoukoli možnost poznání

Kriticismus = postoj, při kterém myšlení způsobuje nespokojenost s daným stavem, odhaluje jeho slabiny a nedostatky a snaží se co nejobjektivněji odpovědět na kladené otázky

Dogmatismus = způsob myšlení, při němž se teorie či teze mění v nezměnitelný závěr a nepřihlíží k novým poznatkům

Základní filozofické otázky

1. Co můžeme vědět?

- týká se lidského poznání (jaký je svět, jak si ho mám představit, co je na něm jistého)

2. Co máme dělat?

- týká se jednání (jak máme vést svůj život, o co můžeme usilovat, jak se chovat ke svým bližním)

3. V co musíme věřit?

- týká se lidské víry (existence vyšší moci, je vůle svobodná, či nikoli, existence nesmrtelnosti)

Vývoj světového názoru

1. mytologický

- mýtus = vyprávění o pravdivé skutečnosti, má symbolický ráz,

- názor na svět → vysvětlení věcí, neurčitý čas → mají poselství platné kdykoli

- člověk je přejímal automaticky, nepřipouštěl jinou variantu

2. náboženský

- víra v iracionálno, nadpřirozenou moc

3. filozofický

- kritické nahlížení do věcí, pozastavení se

- základem přechodu od mýtu k logu je zrušení narativnosti

- pojmy → po vzoru geometrie

Filozofie a věda

Filozofie

= věda věd, shromažďuje poznatky všech věd (není tematicky redukovaná)

- pokládá si jiné otázky, než jednotlivé vědy (vždy směřuje k celku, snaží se jej definovat, jde jí o tzv. univerzální poznání)

- není jen empirická

Věda

= tematicky úzká, systematicky uspořádaná soustava teorií