18. Filozofie, hlavní filozofické problémy a disciplíny.

- systém musí mít logiku, vychází z rozumu a ze zkušeností

- klade si empirické otázky (empirie = zkušenost)

- má být budována ku prospěchu člověku

- jako první věda se vydělila matematika, poté fyzika, logika

- Aristoteles → chtěl udělat systém ve vědě, sepisuje knihu Organon, v ní zásady logiky, organon = nástroj lidského myšlení

- rozdělení věd:

1. reálné = skutečné → zkoumají určité oblasti objektivní reality, patří sem zejména přírodní vědy (biologie, geologie, lékařské vědy, chemie, fyzika...) a kulturní vědy (duchovní = zabývají se lidským chováním, jednáním, dorozumíváním, vědy o umění; hospodářské = vývoj společnosti, ekonomie, sociologie)

2. formální = abstraktní → mají speciální jazyk (symboly, kterými popisují objektivní realitu), pomáhají v praxi, matematika, logika, informatika

- vědecké postupy:

1. dedukce (z latinského deducere = odvozování)

- proces konkretizování, musíme k němu znát pojmy a jejich hierarchii

- vycházíme z axiomů = zákony, výroky, které stojí na začátku) a teorémů (= výroky jíž odvozené z předchozích)

2. indukce (z latinského inducere = vést k něčemu)

- proces zobecňování, na začátku je pozorování, následuje popis objektivní reality, klasifikace z hlediska kvantity a kvality, tvorba hypotéz, ověřování hypotéz (dojde k verifikaci/falsifikaci)

- hypotézy jsou porovnávány, vznikají teorie, z nichž člověk vychází

Filozofie a náboženství

- filozofie a náboženství jsou formy vztahování člověka k celku světa

- náboženství = jedna z forem světového názoru, vzniká jako reakce na rozpad mýtu

- člověk se nachází ve vztahu k Bohu (chápán jako základ a smysl všeho)

- založeno na víře ve zjevení

- věřící člověk si uvědomuje závažnost víry, víra je pro něj boží dar a milost, nepotřebuje k ní rozum

- náboženství apeluje na víru a cit, nikoli na rozum (člověk nemusí vědět, ale věřit) x filozofie = rozumová věda, vychází z poznání

- dodnes problémem vztah vědění a víry

Názory na vztah filozofie a náboženství

1. filozofie a náboženství nemohou existovat zároveň

= neslučitelné; Luther ("Rozum je děvkou ďábla"), Marx ("Náboženství je opium lidstva")

2. filozofie a náboženství nemají nic společného

- vzájemně se neomezují ani neovlivňují, každá má své problémy a pravdy, vyvíjejí se a působí vedle sebe (např. 20. století novopozitivismus)

3. filozofie a náboženství ve vzájemném vztahu

- různé oblasti, ale ve vzájemném vztahu, není jedna podřízená druhé

- Akvinský, 13. století

4. filozofie a náboženství jsou v jednotě

- Aurelius Augustinus ("Pravou filozofii umožňuje až víra"), T. G. Masaryk ("Nejdřív musím rozumět, abych mohl uvěřit")

Filozofické disciplíny

Ontologie = teorie bytí, jsoucna

Metafyzika = fysis = příroda, přirozenost + meta = za → za přírodou, fungování světla, skrytý řád