18-Lustig-Modlitba-pro-Kateřinu-Horovitzovou

Všichni muži jsou spáleni, jen Kateřinina mrtvola je na čas vystavena na odiv, jak židům, tak nacistům.

• určení smyslu díla

Ukazuje na zvěrstva páchaná na židech, na bezpráví a beznaděj, a na to, že i v naprosto bezvýchodných situacích si má člověk zachovat aspoň kapku důstojnosti a vlastní vůle; dále ukazuje na to, jak si fašisté židy podmanili, protože židé až do konce věřili v jakousi výjimku, věřili v naději.

• pravděpodobný adresát

Všechny generace, protože k holocaustu by neměl být lhostejný nikdo.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Kniha byla napsána v roce 1964, patří ke knihám, které autor napsal ještě před exilem.

• tematicky podobné dílo

Sophiina volba (William Styron)

Dita Saxová (Arnošt Lustig)

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Filmová adaptace je z roku 1965. Režíroval ji Antonín Moskalyk, v hlavních rolích jsou Martin Růžek a Lenka Fišerová. Film nijak neubírá mrazivé atmosféře knihy, je to syrové a působivé drama, které dokáže v divákovi probudit pocit velké tísně.

Četař Emerich Vogeltanz si zčistajasna šťavnatě odplivl, právě tam, kde stál; bylo to uprostřed místnosti, kde na to každý viděl. Snad to udělal proto, aby zakryl svůj obdiv, říkaje stále jen polohlasně „hm, hm…“

Byla vskutku setsakramentsky pěkná, ta židovská děvka, přiznával si Emerich Vogeltanz v duchu, urostlá, o něco vyšší než pak Herman Cohen, který ostatně také nevypadal jako nějaký trpaslík, a zároveň útlá v ramenou a se štíhlou hladkou šíjí. Zastavil se pohledem na výrazu překvapeného a nevěřícího dítěte, u koutku úst maličko pokleslých, a na přímé vrásce čela, nejenom něžné, ale i ostré.

„Udělám, co mohu,“ řekl konečně krejčí. „Tak jak to má být…“

Pohledy četaře, krejčího a pana Hermana Cohena spočinuly na těle a tváři Kateřiny Horovitzové. Za jiných okolností by to u ní zřejmě přivodilo stud, ale tady všechny běžné okolnosti pomíjely současně ve svých příčinách i následcích. Bylo to náhle jediné, čeho se mohla přidržet. Neplatilo tu staré matčino nabádání a varování, musela se tak i tvářit. Věděla, že to možná není docela správné, ale bylo to přece jediné možné východisko. Nemohla se držet slova správné, nešlo o tohle slovo. A tak vydržela všechny pohledy.

• atmosféra úryvku

napjatá, rozpačitá, Kateřina zjišťuje, jak působí na přítomné muže

• počet postav

čtyři: Kateřina Horovitzová, Herman Cohen, krejčí, četař Vogeltanz

• vystupující postavy

- Kateřina Horovitzová: dospívající židovská tanečnice, sebevědomá a tichá, ale naivní, do poslední chvíle věří v dobro a záchranu sebe i své rodiny, nakonec je jediná, kdo se odváží alespoň k symbolickému odporu, díky její kráse a dospívajícímu kouzlu k ní vzhlíží nejen židé ale i nacisté, po smrti je použita jako jakýsi symbol síly nacistického zla