19. List

- postranní, většinou zelený orgán s omezeným růstem

- fuknce: Fotosyntéza, transpirace, výměna plynů

- kutikula

- vyrůstají z listových pupenů (šupiny proti vysychání, poškození)

Bez listů - kokotice

Dvoulící (bifaciální) - rozlišena svrchní a spodní strana

Jednolící (monofaciální) - nerozlišen, vznik srůstem okrajů původně dvoulícého (kosatec)

Ekvifaciální - 2 vrstvy palisádového, uvnitř 1 houbovitý - např. u ponořených vodních rostl (vodní mor)

Unifaciální - jedna strana čepele výrazně přerůstá druhou, takže se zdá, jako by měl jednu stranu (skřípina lesní)

Souměrné listy, vzácně nesouměrné (nesouměrná čepel - jilm)

Na rostlině můžeme rozlišit tři typy listů:

dělohy - zárodečné listy se zásobní funkcí, mohou ale i fotosyntetizovat

různý počet děloh (1, 2, mnoho - nahosemenné)

asimilační listy - „typické“ listy s fotosyntetickou funkcí, obvykle členěn na řapík (připojení ke stonku) a listovou čepel (asimilační plocha)

řapík může chybět - list je přisedlý (zimolez)

listeny - redukované listové struktury, často funkce opory pro jiné orgány (zákrov)

u některých druhů mohou být barevné (červené „květy“ pryšce nádherného)

Stavba listu:

Čepel, řapík + může být i pochva či palisty

Pochva : u jednoděl. (trávy, banánovník-zdánlivý kmen)

Palisty: dva drobné listové úkrojky vyrůstající na bázi řapíku (u řapíkatých listů - růže) nebo na bázi čepele (u listů přisedlých)

Botka (např. u rdesnovitých) - srostlé palisty

Žilnatina = soubor CS v listové čepeli, vodivá, zpevňovací fce

a) žilnatina uzavřená - hlavní žilky propojeny sítí menších; tvoří uzavřenou síť

b) žilnatina otevřená - žilky nejsou vzájemně propojeny; koncové části jsou volné; např. kapradiny

Vidličnatá - nejstarší typ; jinan (gingko)

Jehlice - zpravidla jen jedna žilka; jehličnany

Rovnoběžná - 1DĚLOŽNÉ, trávy

Souběžná - 1DĚLOŽNÉ s oválnými listy; konvalinka

Zpeřená - nejčastější typ u dvouděložných; dub, buk

Dlanitá - vystupuje téměř z jednoho místa; platan javor

Znožená - málo častá, každý lísteček složeného listu k hlavnímu řapíku přirůstá stopkou

Vernace = uložení mladých listů v pupenu - spirální (kapradiny), podvinutá, nadvinutá, svinutá, složená, zmuchlaná, plochá, řasnatá

Heterofylie - různolistost (břečťan, vodní: jiné listy u dna a na hladině - stulík, nepukalka)

na téže rostlině se vyskytují listy různého tvaru

Anizofylie - listy stejného tvaru, avšak s výrazně dvojí velikostí

Anatomické rozdělení listu

Svrchní epidermis

Spodní epidermis (s jejími deriváty , stomaty=průduchy, hydatodami, trichomy)

Mezofyl - základní pletivo: palisádový a houbovitý

Vrstva dělající fotosyntézu

Palisádový - pod svrchní pokožkou - rozhodující význam pro fotosyntézu, tvořen protáhlými buňkami s velkým obsahem chloroplastů