1verze_Dějepis.

- chov drůbeže, prasat, ovcí, psů, u pobřeží rybolov

Řeka času:

7. a 6. tisíciletí př. n. l. - sev. a již. Čína – pěstování prosa a rýže, chov prasat a drůbeže

2500 př. n. l. - život v malých zemědělských osadách, vůdcové osad = šlechta

1550 př. n. l. - říše Šang – první stát na území Číny

1045 – 256 př. n. l. - říše Čou – nepřetržité války mezi šlechtickými rody

221 – 207 př. n. l. - říše Čchin – vznik jednotného státu, Říše středu, v čele císař

Čchin („Syn nebes“), stavba Dlouhé čínské zdi

206 př. n. l. – 220 n. l. - říše Chan – vynález papíru, útoky kočovníků

(30.)

Čína, země vynalézavých lidí

Čína – jako jediný stát na světě trvá nepřetržitě 4000 let

Závlahové zemědělství – rozšiřování ploch polí – kácení lesů, stavba zavlažovacích kanálů

• dešťová voda odnášela lehkou půdu z polí do řeky

• zanášelo se říční koryto a řeky se za deště rozvodnily

• někdy došlo i ke změně toku řeky

Tradiční čínské plodiny – proso – obilnina, také pšenice a ječmen

- čaj – čajovníkové plantáže, stálezelený keř, stříhá se ve výšce 1 m

- rýže – terasovitá pole, zaplavená vodou – rýži se daří v bažinatých

oblastech

Hedvábí – motýl bourec morušový – housenky krmili morušovými listy, po 25 -30 dnech se

housenky zakuklily – kokony (kukla) vhodili do horké

vody, uvolnilo se vlákno a dalo se odvíjet, z jednoho

kokonu až 800 m vlákna. Ta spřádali na nitě, z nití

tkali hedvábné látky = hedvábí

- štůčky hedvábí velmi drahé, vývoz vajíček bource morušového z Číny

se trestal smrtí

- Číňané pečlivě střežili tajemství výroby hedvábí – přinášelo velké

zisky

Výroba porcelánu: z jemné bílé hlíny = kaolinu, vypaluje se za vysokých teplot

Výroba papíru –proužky bambusu se k sobě svazovaly hedvábnými šňůrami

- později – bambus se vyvařil ve vodě s útržky hedvábí a stromové kůry,

vzniklou kaši sušili na sítech – získali archy papíru

Obchod – platidla: obilí, hedvábí, později – kovové mince (kruhové, tvar nože, rýče, s otvory)

Čínské vynálezy: -hedvábí -porcelán

-papír -střelný prach

-kompas -kormidlo

(31.)

Tajemství čínského písma

Čínské písmo – nejdéle používaným písmem světa

- znakové písmo

- psalo se do sloupců, četlo se zprava doleva a shora dolů

- jeden čínský znak odpovídá jedné slabice

- vyvinulo se s písma obrázkového

Nejstarší objevené čínské znaky – věštebné nápisy na kostech zvířat a želvích krunýřích

(ze 14. stol. př. n. l.)

Tradiční psací potřeby – štětec a tuš – umění písma = kaligrafie

- místo podpisu se otiskla razítka červené barvy

Čínské písmo je velmi složité, je obtížné se jej naučit

• několik desítek tisíc znaků, Číňané se učí asi 2000 základních znaků

• každý znak se musí naučit zvlášť, učí se číst a psát až do své dospělosti.