2) MOLIERE- lakomec

MOLIÉRE - LAKOMEC

Moliére

(1622-1673)

Vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin. Francouzský dramatik, jeden z nejvýznamějších

představitelů evropského klasicismu, jednoznačně nejúspěšnější autor veseloher.

Narodil se v Paříži v rodině zámožného měšťana. Pod vlivem dědečkovy výchovy (matka zemřela brzy) se začal věnovat divadlu(zanechal stuií práv) a 13 let působil v kočovném divadle jako herec, později i autor her, a procestoval francouzský venkov. V r.1658 se vrátil do Paříže , byl přijat do královských služeb a stal se ředitelem královského divadla.

Svými hrami si vysloužil nenávist církve (hra Tartuffe) i bohatých společ.vrstev, které čelil jen díky ochraně Ludvíka IV. Zemřel při představení hry Zdravý nemocný.

Dílo

Ve svých komediích vycházel z tradice lidového divadla, komedie dell’arte(improvizace) i z odkazu antických komedií. Zápletky Moliérových her jsou založeny na konfrontaci lidských chyb se zdravým rozumem a lidskou morálkou. Typický je nevelký počet postav,

Spletitý děj s překvapivým koncem a aktuálnost. Moliére mistrně vykreslil charaktery svých hrdinů, z nichž se mnozí staly synonymy určité lidské nectnosti(lakota, pokrytectví,přetvářka,aj.) a získaly tak nadčasovou platnost.

Další hry:

Tartuffe, Zdravý nemocný, Don Juan, Škola žen, Měšťák šlechticem, Misantrop

Lakomec

• vydalo nakladatelství ARTUR, Praha 2008

• přeložil Vladimír Mikeš

Hra kritizuje morálku peněz, která ničí mezilidské vztahy, především v rodině.

Lit. druh - drama, žánr - komedie

Kompozice

Komedie o pěti dějstvích psaná v próze. Dodržena Aristotelova zásada tří jednot (místa,času,děje). Místem děje je Paříž koncem 17.století.Postavy se nevyvíjejí, jsou stejné jako na začátku.

Postavy

Harpagon – starší muž, bohatý měšťan, smyslem jeho života jsou peníze, jež klade nad štěstí svých dětí. Bez nich život postrádá smysl, proto se jejich ztráta rovná smrti. Mluví

s nimi, projevuje jim více citu než vlastním dětem. Nakonec zůstává sám se svou pokladnou, děti jej opouštějí, což on ani nevnímá.

Kleant - syn Harpagona, zamilovaný do Mariany

Eliška - dcera Harpagona, zamilovaná do Valéra

Mariana - krásná, křehká dívka, miluje Kleanta

Valér - zamilovaný do Elišky, pracuje v domě Harpagona, aby byl Elišce nablízku

Anselm - bohatý, starší muž, otec Valéra

Čipera - sluha Kleanta, je si vědom Harpagonových vlastností

Jazyk

Moderní a bohatý slovník, najdeme zde archaismy, hovorové výrazy i nářeční prvky. Jazyk je důležitým prostředkem charakteristiky postav.

Okolnosti vzniku díla

Hra je inspirována komedií římského dramatika Plauta Komedie o hrnci. Někdy se uvádí i vliv zkušeností s rodiči.

Děj:

Harpagon (hl. postava) je nesmírně lakový a dokonce i jeho syn Kleantes si od něj musí půkjčovat peníze. Kleantes se zamiloval do chudé dívky Mariany a chce se s ní oženit, ale prvně musí požádat o svolení svého otce. Harpagon ho velmi překvapí, když mu řekne, že si chce Marianu vzít sám a svého syna chce oženit se starou, bohatou vdovou, a svou dceru Elišku chce provdat za starého bohatého Anselma. Eliška má ale ráda správce Valéra, který je ve skutečnosti potomkem nějakého šlechtice. Kleantův sluha Čipera našel poklad, který Harpagon ukrýval na zahradě. Lakomci netrvalo dlouho, než zjistil, že mu jeho nejdražší poklad chybí. Svolá celou svou rodinu a všechno služebnictvo a vyslýchá je. Při výslechu se také dozví, že Valér je zasnouben s jeho dcerou. Harpagon chce Valéra zabít, ale Valér prozradí svůj původ. Kleantova milá zjistí, že je Valérova sestra. Kleantes vymyslí plán, který je přijatelný pro všechny - Harpagon dostane zpět své peníze a svolí ke sňatku syna Kleanta a Mariany a dcery Elišky s Valérem.