20. Habsburská monarchie v 2. polovině 19. století

20. Češi a česká politika v habsburské monarchii v 19. století

(vývoj české politiky po r. 1848, konstituování politické reprezentace novodobého českého národa, důsledky rakousko-uherského vyrovnání, česko-německé vztahy v 19. a na počátku 20. století)

František Josef I. (před ním Ferdinand V. Dobrotivý)

- vládne od prosince 1848 do roku 1916

- jeho manželka byla Alžběta Bavorská (Sisi)

- říšský sněm sídlil v Kroměříži

• listopad 1848 projednával ústavu -> byl rozehnán vídeňskou vládou

1849 vznikla oktrojovaná (= vnucená; Březnová, Stadionova) ústava

• platila pouze do roku 1851

květen 1849 vyvolali radikální demokraté Májové spiknutí

• požadovali republiku, chtěli zrušit výsady šlechty

• byli pozatýkáni

1851 vydány Silvestrovské patenty

• byla zrušena oktrojovaná ústava

• položeny základy neoabsolutismu - představitelem byl ministr vnitra Alexandr Bach

- vládnoucí vrstvou je šlechta a buržoazie

- početná policie, početná armáda

- převaha zemědělství nad průmyslem - přesto byly Čechy nejprůmyslovější zemí v rámci Habsburské monarchie

- po zrušení roboty šlechta nakoupila stroje a začala podnikat

- rozvoj:

• potravinářského průmyslu - Polabí, Haná - pivovary, cukrovary, lihovary

• textilní výroby - Trutnov, Liberecko

• těžba uhlí - Kladensko, Plzeňsko, Podkrušnohoří

• ve 30. a 60. letech 19. st. strojírenský průmysl (Ringhofferova strojírna a Daňkova strojírna v Praze, závody Emila Škody v Plzni)

1859 Živnostenský řád

• svoboda podnikání -> zakládání bank

- ústřední správa byla ve Vídni - jednotlivé země měly svá místodržitelství

- Praha, Brno, Opava = sídla místodržících českých zemí

- obecní zastupitelstva - nejnižší vrstva státní správy - v čele obce stál starosta

- germanizace - němčina do škol, do úřadů

- byli pronásledováni účastníci (významné osobnosti) revoluce v roce 1848

• Palacký byl zbaven funkce

• Borovský byl pod policejním dozorem ve městě Brixen

• Němcová, Tyl

1859 došlo k pádu Bachova absolutismu

• důvodem byl neúspěch v zahraniční politice (ztratili Lombardii, Milán) a finanční krize v zemi

1860 císař František Josef I. vydal Říjnový diplom

• slíbil, že se zřekne absolutismu a obnoví ústavní práva jednotlivých zemí

• počátky parlamentarismu

1861 vyhlášena nová ústava (Únorová ústava nebo Schmerlingova)

• Schmerling byl státní ministr

• měla centralistický charakter -> práva jednotlivých zemí ale neobnovila

• byl zřízen zákonodárný orgán: říšská rada - omezoval moc panovníka

• horní = panská - zástupci Habsburků a šlechtických rodů, osoby jmenované císařem za zásluhy

• dolní = poslanecká - poslanci z jednotlivých zemí monarchie (z Uher, Haliče, Čech, Benátska)

1863 přestali poslanci z jednotlivých zemí docházet do říšského sněmu a zahájili pasivní opozici

• byli neustále přehlasováni většinou

• pasivní opozice celkem trvala 16 let

• stejně tak byli nespokojeni i Maďaři -> vzniká maďarský boj za práva Uher