23.

23. Vznik a vývoj olympijského hnutí (osobnosti světového sportu) a emoce a motivace ve sportu + Organizace a příprava atletického soustředění

VZNIK A VÝVOJ OLYMPIJSKÝCH HER (OSOBNOSTI SVĚTOVÉHO SPORTU)

• historie OH: Panhelénské hry

  • nemejské (zasvěceny Diovy)

  • pythické (zasvěceny Apollónovi)

  • isthmické (zasvěceny Poseidonovi)

  • olympijské (zasvěceny Diovy) – 776 před Kristem v Olympii

  1. zlatá doba OH (468 – 400 př.n.l.) - účastnili se jen Řekové

  2. stříbrná doba OH (400 – 338 př.n.l.) - účastnili se i obyvatelé řeckých provincií

  3. doba úpadku (rozpory Řeků a Římanů)

• původně se závodilo pouze v běhu na jedno stadium, později na dvě a dále i na více

• od 7.století byl zařazen pentáthlon (běh, skok do dálky, hod diskem, hod oštěpem, zápas) a box,.

• na dobu konání olympijských her byl vyhlašován boží mír

• závodníky mohly být jen svobodní občané řeckého původu

• ženy závodily na svých samostatných hrách zasvěceny bohyni Héře (tzv. Héraie)

• olympijským hrám předcházeli 1 měsíc intenzivního tréninku

• hry byly zahajovány průvodem závodníků a jejich přísahou bohu Diovi

• vítězové byli odměňováni olivovým věncem a získali právo postavit si v Olympii sochu

• vítězové byli ve svých rodných obcích váženi a populární

• později ke hrám byli připouštěni i závodníci neřeckého původu

• her se zúčastňovali také filozofové, básníci a lékaři

• od 2.století před Kristem hry začali postupně upadat

• r. 393/394 je císař Theodosius v souvislosti s šířením křesťanství prohráli za pohanské a zakázal je

• pravidla:

  • působení rozhodčích

  • závodníci startovali nazí

  • mazali se oleji a mastmi

  • v době her se neválčilo

  • společná 30ti denní příprava (stejná strava + přednášky)

VZNIK NOVODOBÝCH OH

• mezinárodní olympijský výbor – 1894, zakladatel Pierre de Coubertin – obnovil OH, členem MOV byl i Čech Jiří Guth

• olympijské symboly

  • kruhy, vlajka, heslo: „rychleji, výše, silněji“ - „Altius, citilus, tortius“

  • emblémy, maskoti

  • olympijská charta, hymna, přísaha, oheň

• letní – 1896 Athény (I. LOH) – cca 300 závodníků – jen muži, 13 zemí světa, hrdinou se stal výtěz maratonského běhu Řek Spyridon Louis

1900 Paříž – součást světové výstavy

1904 Paříž – součást světové výstavy

1908 Londýn – Češi uspěli v šermu – bronz

1912 Stockholm

1916, 1940, 1944 se nekonaly (válka)

1924 Paříž – finský běžec 5x zlato, Bedřich první zlato ve šplhu na laně pro Československo

1952 Helsinky – Emil Zátopek vyhrál závody na 5km, 10km a maraton, jeho manželka Dana Zátopková získala zlato v hodu oštěpem

1956 Melbourne – zlato diskařka Olga Fikotová 1

1964 Tokio – Věra Čáslavská v gymnastice získala 3x zlato

1968 Mexico City – Věra Čáslavská získala 4x zlato a 2x stříbro

1980 Moskva – Jarmila Kratochvílová, Imrich Bugár získali stříbro