24. 20. a 30. léta v Československu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- Beneš měl doktorát z mezinárodního práva, který získal v Dijonu
- byli v kontaktu s intelektuály té doby - např. s Peroutkou, Čapkem
- politický systém první republiky byl pluralitní
Zahraniční politika
- Beneš byl členem Národně socialisté strany
- Beneš byl ministrem zahraničí od roku 1918 do roku 1935
- zahraniční politika se opírala v orientaci na Francii
- důležitá tzv. Malá dohoda (1920) = spojenectví Československa, Rumunska a Jugoslávie
- budoucnost ČSR opíral o Společnost národů - Ženevský protokol = Garanční pakt - Beneš
- měli jsme nepřátelské vztahy s Polskem - vznikl spor o Těšínsko, které patřilo Československu
- dále jsme měli nepřátelské vztahy s Maďary - kvůli Slovensku
- Sovětské Rusko - smlouva o návratu legionářů z Ruska
- měli jsme dobré vztahy s Rakouskem - lánská smlouva
Ekonomická situace
- Československo bylo relativně nejvyspělejší nástupnický stát v rámci bývalého R-U
- značné ekonomické problémy - české země byly vyspělé a Slovensko s Podkarpatskou Rusí byly zaostalé - měly agrární -feudální spád -> byla potřeba vyrovnat jednotlivé země
- průmysl, který byl v českých zemích, neměl dobrou strukturu:
potravinářský, textilní, sklářský průmysl
- z hlediska kvality výrobků na světovém trhu se uplatnila firma Baťa
- byl zde málo zastoupený elektrotechnický průmysl a výroba energie
- po válce se hodně spotřebovávalo a ve 30. letech přišla krize
- po vzniku republiky byly ekonomické reformy:
1919 1. reforma - provedena měnová odluka spojená s měnovou reformou
chtěli jsme svoji vlastní měnu
byly okolkovány rakousko-uherské bankovky a ty se po měnové reformě měnily za československé peníze
ministr financí byl Alois Rašín
1919 - 1921 2. reforma - nostrifikační zákony
bylo vyhlášeno, že sídla českých a slovenských společností se měla přesunout z cizích zemí do Československa -> chtěli posílit domácí kapitál
1919 - 1920 3. reforma - pozemková reforma
probíhala na základě 3 pozemkových zákonů:
záborový - zábor půdy nad 150 ha orné půdy a nad 250 ha veškeré půdy
náhradový - ti, co byli za války s Čechy, za zabranou půdu dostali náhrady, ti co byli proti Čechům nedostali nic
přídělový - zabraná půda se přidělovala drobným rolníkům, pozemkový úřad rozhodoval, kolik půdy komu přidělí
Národnostní politika
- problémy z hlediska ekonomického
- problémy v soužití se Slováky (problémy v sebeurčování)
- problémy mezi náboženstvími
1918 slovenský katolický kněz Andrej Hlinka z Ružomberoku založil Slovenskou ludovou stranu
zpočátku zahájila protičeskou agitaci - nebyla splněna Pittsburská smlouva - Slováci neměli svou administrativu a ani svůj sněm
Hlinkovci = členové ludové strany
- ministr pro Slovensko: Vavro Šrobár -byl v kontaktu s Prahou
- slovenští ludovci si stěžovali na pražskou politiku - tzv. pragocentrismus = o všem rozhoduje Praha