25

25.

Anglický empirismus a francouzské osvícenství

John Locke „nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech“

George Berkeley „být, znamená být vnímán“

David Hume-agnosticismus

Jean Jacques Rosseau-o společenské smlouvě

Francois Marie Voltaire-filosofické listy

Encyklopedisté – Denis Diderot …

Empirismus

• 18.století

• veškeré poznání odvozují ze zkušenosti

• Surrealismus – varianta empirismu ,poznání založené na smyslech vnímání

JOHN LOCKE

• Filosof,empirik,zakladatel sensualismu= názor uznávající za jediný zdroj poznání jen smyslové vnímání

• jedním ze zakladatelů liberalismu

• přecenil úlohu smyslů a podcenil úlohu rozumu

• Odmítá Descartovo tvrzení o vrozených idejích člověka a tvrdí, že lidský rozum je jako nepopsaná deska, která je popisována zkušeností – pojmenoval to TABULA RASA =lidská mysl je nepopsaným papírem, na který se zapisují zkušenosti, a to prostřednictvím smyslů

„nic není v rozumu ,co dříve bylo ve smyslech“

Díla:

• Eseje o lidském rozumu

• člověk se rodí jako „tabula rasa“

• cokoliv máme ve vědomí, se dostává skrze smysly → zkušenosti

• Dvě pojednání o vládě

• rodíme se přirozenými právy:

1. svoboda

2. rovnost

3. právo vlastnit majetek

• stát by měl dbát na dodržování lidských práv a při porušení by měly následovat sankce

• ideální formou vlády je konstituční monarchie – konstituce jsou zákony, které omezují svobodu na základě lidu

→ rozdělení moci do 2 složek:

1. zákonodárná – panovník

2. výkonná – lid

+ lid má právo smlouvu vypovědět, pokud panovník nevykonává svou funkci→ právo panovníka sesadit

• o výchově

• chápe výchovu jako nepatrný zásah ,který však může změnit a ovlivnit osobnost člověka

GEORGE BERKELEY

• filosof,teolog,anglický biskup,empirik,sensualista

• Jeho základní myšlenka je „být, znamená být vnímán“

• Věci existují jen potud, dokud jsou vnímány vnímatelem, který jim propůjčuje jejich existenci.

• Když nevnímáme my, vnímá za nás bůh.

DAVID HUME

• Historik

• chtěl zjistit, zda si můžeme být jistí tím, co nám rozum říká a existují-li hranice lidského rozumu

• východiskem poznání je zkušenost

• zastával názor AGNOSTICISMU = filosofické stanovisko ,že člověk nemůže poznat nic, co přesahuje jeho zkušenost a co se nachází za hranicemi našich počitků

• zdrojem našeho poznání jsou VJEMY a POČITKY

• Dílo: Pojednání o lidské přirozenosti

FRANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ

• 18. století

• Osvícenství = „boj světla a rozumu s tmou a nevědomosti a předsudků“

• Cíl osvícenství : boj za nezávislost myšlení a svobodu přesvědčení

• Důraz byl kladen na rozum (racionalitu)

• Zaměřený proti církvi a proti scholastice

• Počátky osvícenství jsou spojeny s kritikou absolutní monarchie

• Vše kolem vědy se točí kolem encyklopedie

V tomto období vzniká Velká encyklopedie umění věd a řemesel

• 28 svazků - 1751–1780

• První myšlenka vzniku – Denis Diderot – chtěl, aby mu d‘ Alembert pomohl – on vypracoval Úvod