27

27.

Immanuel Kant a německá filosofie 19.století

Immanuel Kant – Kategorický imperativ

Friedrich Wilhelm Joseph Schellng-filosofie identity

Friedrich Hegel – Fenomenologie ducha

Ludwig Feuerbach- „Nikoliv Bůh stvořil člověka, ale naopak ,člověk Boha“

Karel Marx-Kapitál

J.G.Fichte – teze,antiteze,syntéza

Arthur Schopenhauer – svět jako vůle a představa

Friedrich Nietzsche – vůle k moci, Tak pravil Zarathustra

Německé osvícenství

• Období přibližně od poloviny 18. století až do poloviny 19. století – vzniká několik originálních

• klade důraz na rozum – praktický a mravní

• idealistických filosofických systémů.

• Hlavní představitel je: I. Kant

IMMANUEL KANT

• je označován za zakladatele německé klasické filosofie

• celý život žil v Královci (ve Východním Prusku)

• studoval sice teologii, ale zabýval se rovněž filozofií, matematikou a přírodovědou

• poté se stal profesorem na univerzitě v Královci, kde přednášel filosofii, etiku, logiku, estetiku, matematiku, fyziku a antropologii.

Jeho filosofie je rozdělena na 3 období

1. předkritické období

• K. se zabývá přírodními vědami; vyslovil hypotézu o vzniku sluneční soustavy z rozptýlených částic hmoty

• Dílo :

• Laplaceova teorie o vzniku vesmíru

• Všeobecné dějiny přírody a teorie nebes

1. kritické období

• jedná se o hlavní tvůrčí období Kanta; zabývá se možnostmi a mezemi lidského poznání, hranicemi lidského rozumu a tím i vědy

• 3 díla :

• Kritika čistého rozumu – zabývá se gnoseologií – obsahuje výklad učení o poznání

• 3 otázky filosofie:

1. Co mohu vědět? Teorie poznání

• druhy poznání – apriory= dáno předen

- propriory= dáno potom

1. Co mohu cítit? Etika

2. V co mohu doufat? Filosofie náboženství

• Kritika praktického rozumu – vysvětluje svou etiku

• = kategorický imperativ „Jednej vždy tak, aby maxima tvé vůle mohla vždy zároveň platit jako princip všeobecného zákonodárství“ – máme jednat vždy tak, jak chceme, aby s námi druzí jednali – jednání bez myšlenek na odměnu nebo trest – jednání pro dobro samé

• =hypotetický imperativ děláme dobro pro důsledek doučujeme spolužáka matiku ,aby se se mnou vyspal, ne protože mu chci pomoc

• Kritika soudnosti – zabývá se estetikou

Německá klasická filosofie

• 18. až 19. století

• představitelé: Fichte, Hegel, Schelling

• příroda je chápána jako jeden celek – panteismus (návrat k renesanci) – patrné u Schellinga (fil. identity).

• Johann Gottlieb FICHTE

• německý filosof a Kantův žák

• DÍLO: Vědosloví

• , Filosofie je vědou o vědách”- existují jen 2 filosofické systémy :

1. dogmatismus – vnější svět reálně, skutečně existuje, my ten svět objektivně poznáváme, naše představy jsou odvozeny z věcí samostatných

2. idealismus – věci jsou odvozeny z našich představ, okolní vnější svět je odvozen z našeho vědomí (existuje jen díky našim představám), Fichte se sem řadí