3. Poznávací procesy, myšlení
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PORUCHY
SNÍŽENÁ ABSOLUTNÍ CITLIVOST
SNÍŽENÁ CITLIVOST PRO ROZLIŠOVÁNÍ
Tepelné vnímání
PODNĚT
teplota vzduchu nebo předmětů, kterých se dotýkáme
rozpětí od -12 stupňů do +45 stupňů
podprahové a nad prahové vnímání jako bolest
podněty v rozpětí +32,8-33,3 stupňů nevnímáme jako tepelné=tzv. indiferentní tepelná zóna
podnětem také změny teploty těla (teplota přesahující normální tělesnou teplotu)
RECEPTOR
tzv. BODY TEPLA umístěné na povrchu těla
specializované body pro vnímání chladu (6-23 /cm čtverečných) = 250 000 bodů
specializované body pro vnímání tepla (0-3 /cm čtverečných) = 40 000 bodů
body jsou nerovnoměrně rozmístěny
POČITEK
psychickými zážitky jsou:
bolest z chladu (do -12 stupňů)
chlad (-12-32,8 stupňů)
teplo (33,3-36 stupňů)
horko (36-45 stupňů)
palčivá bolest (nad 45 stupňů)
Vnímání tlaku
PODNĚT
mechanické působení předmětů nebo vzduchu na povrch těla
RECEPTOR
tzv. TLAKOVÁ TĚLÍSKA
aktivována při 2 miligramech na centimetr čtverečný
nejsou stejně citlivá (tlak na oko/na záda)
nerovnoměrně rozložená
člověk má celkově 80 000 velmi citlivých/640 000 méně citlivých
POČITKY
dotyk nebo tlak
kvality:
ostrý/tupý
tvrdý/měkký
hladký/drsný
vlhký/suchý
lechtivý/svědící
Vnímání polohy a rovnováhy
PODNĚT
změny polohy a narušení rovnováhy
tzv. STRNUTÍ=jestliže setrváme delší čas v určité poloze, přestáváme ji vnímat
tzv. ZÁVRAŤ=vnímání rovnováhy se narušuje náhlou, rychlou změnou polohy těla, např. rychlé otáčení
RECEPTOR
tzv. LABYRINT ve středním uchu
předsíň + 3 polokruhovité kanálky naplněné tekutinou
v nich nervové výběžky, tzv. OTOLITY
při změně polohy se na ně přenášejí pohyby tekutiny
POČITKY
informace:
o poloze těla v prostoru
o jeho stavu za klidu nebo za pohybu
o poloze a stavu jednotlivých končetin
Podstata a charakteristika myšlení
už nám nestačí naučené vzorce chování
ŘEŠÍME díky němu různé problémy – dostaneme se do určité nečekané situace a musíme „vymyslet“, jak si s ní poradit
každodenní záležitosti
NAVAZUJE na smyslové vnímání
rozpoznáváme a nacházíme vztahy (mezi předměty a děje ve světě)
nedílně spjato s vnímáním, představami, pamětí a řečí
vytváříme něco nového, nejvyšší forma poznání
patří mezi psychické, KOGNITIVNÍ procesy
obsahem jsou myšlenky
výsledkem je nový poznatek/dosažení cíle
důležitý je čas-abychom nejednali „bezmyšlenkovitě“
je SUBJEKTIVNÍ-úzce spjaté s inteligencí, každý člověk má jiné dispozice
CHARAKTERISTIKA:
„Poznávací proces, prostřednictvím kterého získáváme obecné, zákonité a zobecňují poznání skutečnosti“
Myšlenkové operace
myšlení je velmi složitý proces, který se USKUTEČŇUJE pomocí myšlenkových postupů-MYŠLENKOVÝCH OPERACÍ:
Analýza-myšlenkové rozdělení celku na části
Syntéza-myšlenkové spojování částí na celek
Komparace-srovnávání, zjišťování podobnosti/rozdílnosti
Abstrakce-vyšší myšlenkový proces, vyčleňujme podstatné od nepodstatného
Zobecňování-zjišťování společných souvislostí a znaků a vytváření nadřazených pojmů kategorií
Indukce-vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých faktů
Dedukce-aplikace obecného poznatku na konkrétní případ
Analogie-vyvozování poznatků na základě podobnosti již s předměty nebo jinými jevy
Konkretizace-hledáme, co je pro objekt či jev jedinečné