4. Kytice

KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben (1811- 1870)

Byl český básník, historik, sběratel lidové slovesnosti a překladatel. Představitel romantismu, vychází z folkloru a národních tradic. Materiál pro svou tvorbu čerpal z venkovských archivů. Zabýval se také lidovou slovesností, nejen sbíral, ale i dále zpracovával. Narodil se v Miletíně, poté studoval gymnázium v Hradci králové a dále studoval právnickou fakultu v Praze. Při studiu filozofie a práva se seznámil s Františkem Palackým, se kterým pak spolupracoval do konce života. Palacký mu sehnal místo archiváře města Prahy. Po vystudování univerzity procházel bezplatnou soudní praxí, při tom se věnoval vydávání starších literárních děl, překládání ze slovanských jazyků a lidové slovesnosti. V roce 1843 odešel ze státní služby. Na Palackého doporučení mu české stavy nabídly možnost sbírat v mimopražských archívech materiál k historii šlechticů. V období revoluce v letech 1848-49 byl zvolen do Národního výboru, kde se snažil zastávat názory člen deputace na chorvatský sjezd Palackého, se kterými se ztotožňoval. Veřejnému životu se vyhýbal. V roce 1851 se stal prvním archivářem města Prahy. Erben byl znám tím, že hrdinové jeho literárních prací se nebouří proti trestu a nestojí proti společnosti. Trest je pro ně samozřejmým po každém provinění. Naproti tomu hrdinové K.H.Máchy viní za všechnu špatnost jedince společnost. Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád. V jeho básních se opakují témata viny a trestu. Karel Jaromír Erben zemřel 21.11.1870 v Praze.

Díla:

Prostonárodní písně a říkadla – 2 200 písní, život člověka

České pohádky – boj dobra nad zlem (Pták Ohnivák, Hrnečku vař, O Zlatovlásce, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda vševěda)

Literární / kulturní kontext:

Český romantismus, doba národního obrození, 2. polovina 19. století. Jazyk obohacen o lidovou mluvu a archaismy.

Další autoři té doby: Karel Hynek Mácha (Máj, Obrazy ze života mého)

Božena Němcová (Babička, Divá Bára, V zámku a v podzámčí)

George Gordon Byron (Childe Haroldova pouť) Anglie

Victor Hugo (Chrám Matky boží v Paříži) Francie

Alexandr Sergejevič Puškin (Evžen Oněgin)

Obsah Knihy:

Kytice (upomínají na lidovou tvorbu a poezii)

Témata- motiv smrti, která po sobě zanechala děti, ty nyní truchlí. Matka je vlast.

Motivy – smrt, vlast, smutek ze smrti matky

Postavy – zemřelá matka, děti

Veršovaná výstavba – rým střídavý, sloky, verše

Jazykové prostředky a jejich funkce – básnické výrazy

Tropy a figury – epiteton, apostrofa, personifikace, anafora

O matce, které se zželelo svých nešťastných dětí a proto sestoupila do drobného kvítku, který děti nazvaly podle matčina dechu mateřídouška. Děti byly hned šťastnější, chodily k matčině hrobu a vzpomínali na ni