5. K. H. Mácha

Máj – Karel Hynek Mácha

Literární druh: lyrickoepická (nebo teda „epickolyrická“, speciálně pro Josefa… :* )

Žánr: báseň

Časoprostor: okolí hradu Bezděz, květen (první dny)

Téma: vycházet z úryvku, ale tohle je důležité abys to zasadil do kontextu

1. zpěv – oslava jara a máje, popisy přírody, Jarmila čeká na Viléma na břehu jezera, ale V nepřijde, místo něj Jarmile jeho přítel řekne, že V bude druhý den popraven za otcovraždu (otec svedl/znásilnil Jarmilu), J skočí do jezera a utopí se – kontrast krás jara a tragické lásky

2. zpěv – Vilém ve vězení, večer, pozoruje přírodu, přemýšlí o svém osudu, „Čí vinou klatbu nesu? Ne vinou svou“ – autor tím chce říct, že Vilém je vlastně nevinný, protože ho k tomu všemu (loupežník, otcovrah) dohnala společnost, nevěří v posmrtný život, má ze smrti strach

1. Intermezzo/mezihra – popraviště v noci, sbor duchů popravených se raduje, že budou mít nového druha (Viléma)

3. zpěv – Vilém kráčí májovou přírodou na popravu, loučí se s přírodou, Vilém popraven (sťat), tělo vpleteno do kola, hlava na kůl „hledí“ do májové přírody, kontrast jara (nový život) a smrti

2. Intermezzo/mezihra – lesy a loupežníci naříkají nad smrtí Viléma

4. zpěv – na místo popravy přichází poutník Hynek (sám básník, je to lyrický subjekt), dozvídá se o příběhu Viléma, zvolání „Hynku! Viléme! Jarmilo!“ (právě tady odhaluje, že ten poutník je on- K. H. Mácha, ale není to jisté, Vilémův otec byl taky Hynek)

- je možné, že se opravdu inspiroval skutečným příběhem

Kompozice: 4 zpěvy, 2 intermezza/mezihry, složitá vnitřní struktura, jambický verš

Lyrický subjekt: Hynek – poutník, K.H. Mácha

Postavy:

• Vilém – „strašný lesů pán“, v mládí ho otec vyhodil z domu (nepamatuje si na něj, dozví se to až ve vězení), proto se stal loupežníkem (vůdce), miluje Jarmilu, žárlivý, pomstychtivý, typický romantický hrdina, nevěří ve svou vinu

• Jarmila – Vilémova milá, mladá dívka, hanbou ze znásilnění a smutkem z Vilémovy popravy spáchá sebevraždu

• Hynek/otec Viléma – svůdce Jarmily (prosímneřekni svodník, prosímneřeknito… :D ), kdysi vyhnal Viléma z domu, zavražděn

• Poutník/ Hynek – sám básník, jen naznačeno, objevuje se až v závěru, otřesen Vilémovým osudem

Vyprávěcí způsob: er-forma, v závěru se mění v ich-formu – básník se ztotožňuje s dějem

Typy promluv: pásmo vypravěče i pásmo postav – přímá řeč

verš

Jazykové prostředky: spisovná čeština, možná by se dalo říct, že její starší obdoba, můžou se objevit archaismy (slovo, které dneska řekneme jinak než tehdy, např. anžto= protože) nebo historismy (označení pro něco, co už se dnes nepoužívá, např. halapartna)

Kontext autorovy tvorby:

Marinka – povídka, krásná, něžná dívka, hudebně nadaná, do kontrastu špína a chudoba, M nakonec zemře