5. K. H. Mácha
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Máj – Karel Hynek Mácha
Literární druh: lyrickoepická (nebo teda „epickolyrická“, speciálně pro Josefa… :* )
Žánr: báseň
Časoprostor: okolí hradu Bezděz, květen (první dny)
Téma: vycházet z úryvku, ale tohle je důležité abys to zasadil do kontextu
1. zpěv – oslava jara a máje, popisy přírody, Jarmila čeká na Viléma na břehu jezera, ale V nepřijde, místo něj Jarmile jeho přítel řekne, že V bude druhý den popraven za otcovraždu (otec svedl/znásilnil Jarmilu), J skočí do jezera a utopí se – kontrast krás jara a tragické lásky
2. zpěv – Vilém ve vězení, večer, pozoruje přírodu, přemýšlí o svém osudu, „Čí vinou klatbu nesu? Ne vinou svou“ – autor tím chce říct, že Vilém je vlastně nevinný, protože ho k tomu všemu (loupežník, otcovrah) dohnala společnost, nevěří v posmrtný život, má ze smrti strach
1. Intermezzo/mezihra – popraviště v noci, sbor duchů popravených se raduje, že budou mít nového druha (Viléma)
3. zpěv – Vilém kráčí májovou přírodou na popravu, loučí se s přírodou, Vilém popraven (sťat), tělo vpleteno do kola, hlava na kůl „hledí“ do májové přírody, kontrast jara (nový život) a smrti
2. Intermezzo/mezihra – lesy a loupežníci naříkají nad smrtí Viléma
4. zpěv – na místo popravy přichází poutník Hynek (sám básník, je to lyrický subjekt), dozvídá se o příběhu Viléma, zvolání „Hynku! Viléme! Jarmilo!“ (právě tady odhaluje, že ten poutník je on- K. H. Mácha, ale není to jisté, Vilémův otec byl taky Hynek)
- je možné, že se opravdu inspiroval skutečným příběhem
Kompozice: 4 zpěvy, 2 intermezza/mezihry, složitá vnitřní struktura, jambický verš
Lyrický subjekt: Hynek – poutník, K.H. Mácha
Postavy:
Vilém – „strašný lesů pán“, v mládí ho otec vyhodil z domu (nepamatuje si na něj, dozví se to až ve vězení), proto se stal loupežníkem (vůdce), miluje Jarmilu, žárlivý, pomstychtivý, typický romantický hrdina, nevěří ve svou vinu
Jarmila – Vilémova milá, mladá dívka, hanbou ze znásilnění a smutkem z Vilémovy popravy spáchá sebevraždu
Hynek/otec Viléma – svůdce Jarmily (prosímneřekni svodník, prosímneřeknito… :D ), kdysi vyhnal Viléma z domu, zavražděn
Poutník/ Hynek – sám básník, jen naznačeno, objevuje se až v závěru, otřesen Vilémovým osudem
Vyprávěcí způsob: er-forma, v závěru se mění v ich-formu – básník se ztotožňuje s dějem
Typy promluv: pásmo vypravěče i pásmo postav – přímá řeč
verš
Jazykové prostředky: spisovná čeština, možná by se dalo říct, že její starší obdoba, můžou se objevit archaismy (slovo, které dneska řekneme jinak než tehdy, např. anžto= protože) nebo historismy (označení pro něco, co už se dnes nepoužívá, např. halapartna)
Kontext autorovy tvorby:
Marinka – povídka, krásná, něžná dívka, hudebně nadaná, do kontrastu špína a chudoba, M nakonec zemře