7.

7. MODERNÍ PROUDY FILOSOFIE 19. A 20. STOLETÍ

• Předpoklady: má filosofie kam pokračovat? Krize…? Naopak – smysl roste, převládá nesystematičnost, žádný nový řád

7.1. Iracionalismus a voluntarismus, Arthur Shopenhauer, Friedrich Nietzsche

• = princip světa není rozumový, je založen na vůli, emocích

Arthur Shopenhauer

• Dílo: Svět jako vůle a představa

• to jak člověk vnímá život, společnost ho dohání ke kulturnímu pesimismu = moderní společnost je nelidská, pokrok vede svět do záhuby (atomové zbraně)

• svět jako představa: svět je jen zdání, iluze, ne skutečnost

• svět jako vůle: vůle je podstata všeho, pohání intelekt, určuje charakter, je nezávislá na poznání, udává nám směr („ Vůle je statný slepec nesoucí na ramenou vidoucího, ale chromého člověka.“), nesilnější orgán = rozmnožovací pud, pohlavní orgán je centrum iracionality, protipól mozku, láska je také jen iluze, projev vůle k životu

• svoboda vůle: vůle jednotlivce je nesvobodná, vůle je svobodná pouze jako celek (celek není určen nikým, ani Bohem, nemá pravidla), rozum nástrojem vůle – pesimismus

• představa života: „Svět je něco, co nemělo být.“, život = utrpení, žádné štěstí ani klid, pouze zlo, realita života – bolest

• východisko: 1. estetická cesta – přechodná útěcha, 2. etická cesta – popření vůle, to vede k askezi, dělání opaků – nebudu jíst, pít, užívat si, to vede k extázi a nirváně – světové blaho

Friedrich Nietzsche

• nihilismus (středověk – ex nihilo – svět vznikl z ničeho) – směr, kdy na vše říkám nic, vše odmítám, nechci debatovat – Nietzsche odmítá, popírá, znevažuje, je kritický, skeptický, cynický („filosof s kladivem“) – není pravda, není morálka, není Bůh (je zabit lidstvem, které již od počátků nedodržuje Desatero)

• dílo: Vůle k moci – vůli chápe jako pozitivní, impulz k rozvoji osobnosti, vůle sama o sobě je ničím

• nadčlověk – nová hodnota, vzor, cíl, člověk, který ví o smrti Boha - člověk, který přestane věřit v Boha, se přemění do této nové vývojové fáze

7.2. Nové filozofické směry (pozitivismus, novopozitivismus, pragmatismus, existencialismus, fenomologie)

Pozitivismus – Auguste Comte

• dílo: Kurz pozitivní filosofie

• pozitivismus nemá nic společného se soudem dobrý nebo špatný, pozitivní = vše, co je skutečné, smysluplné, užitečné, jednoznačně definovatelné (vědecké)

• snaha o systematičnost, přesnou klasifikaci věd – Comte vyčlenil sociologii jako vědu (věda o lidských vztazích), odmítl metafyziku

Novopozitivismus (logický pozitivismus) – L. Wittgenstein

• úlohou filosofie je analýza jazyka, příčinou konfliktů jsou nedokonalosti jazyka a dorozumívání: je myšlení > = < řeči?

• Wittgenstein má dva rozlišné názory během svého života: 1. období – Logicko filosofický traktát – všechno, co může být myšleno, může být myšleno jasně, všechno, co může být řečeno, může být řečeno jasně (myšlení = řeč), jinak mlčet, úkolem filosofie je vytvořit jazyk faktický (pozitivistický, nezkreslující fakta), 2. období – Filosofická zkoumání – přeformulování, není potřeba tvořit umělý jazyk, je potřeba pracovat s přirozeným jazykem, jazyk nelze zbavit nepřesností, je potřeba zbavit nepřesností myšlení

• Viz Orwell (1984 – Newspeak)