7.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pragmatismus – William James
= filosofie užitečnosti, co je užitečné, to je pravdivé (pravda = užitečnost, ústřední pojem)
! hodně věcí je pravdivých, ale nejsou užitečné, př. nacismus, holocaust
Vychází z empirismu – snaha přiblížit filosofii každodennímu životu, uvést do praxe
Karel Čapek – noetická trilogie (Hordubal, Povětroň, Obyčejný člověk) – relativita pravdy, úhel pohledu
W. James – neexistuje žádná univerzální pravda (pravda musí být potvrzena skutečností), nenacházíme se v univerzu, ale v multi-verzu – mnohovrstevný pohled na svět, nic nelze vyložit jen z jednoho hlediska (etické a právní dopady)
Existencialismus – Soren Kirkegaard, Martin Heidegger, Albert Camus, Jean-Paul Sartre
Zaměřuje se na jedince, na jeho bytí – svět si nevybíráme, jsme do něj vrženi souhrou nevyzpytatelných náhod = základní existenciála – základní struktura určující rysy člověka (strach, nicota, hnus, smrt)
S. Kirkegaard – člověk je svobodný tehdy, když musí volit, je to povinnost, odcizení (marxismus) je odduševňující
M. Heidegger – zastánce nacionálního socialismu, nutnost vlády silné ruky, oslavuje německý národ (po 2. světové válce upouští, zdůrazňuje humanismus), působí na českého filosofa Jana Patočku, existence = povrchní X esence = podstata, skutečné bytí – hlavní znak tohoto bytí je smrt, pojem dasein = můj život je mnou žit, ale já nehraju roli (pasivní)
Projevy existencionalismu v literatuře:
Albert Camus (Cizinec, Mýtus o Sisyfovi) – člověk žije v absurdním světě, který je mu nepoznatelný a cizí, absurdno má smysl, jen pokud s ním člověk nesouhlasí = nic nemá smysl (uklidnění)
Jean-Paul Sartre (Nevolnost, Zeď) – ze života je nám nevolno, „na blití“, člověk je odsouzen ke svobodě, nikdo nás nezachrání, každá životní situace je volba, souvisí s odpovědností
Fenomologie – Edmond Husserl, žák Jan Patočka
Fenomén = jev, který má člověk smysl zachytit, ale ne se na něm pozastavit, proto se podstata světa musí uzávorkovat (=epoché), svět se stane fenoménem, když ho zbavíme samozřejmostí - „Nesmíme se přestat divit.“