Anna Kareninová_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Lev Nikolajevič Tolstoj

Anna Kareninová

Výňatek

Umělecký text

Když Levin vyšel z dětského pokoje a zůstal sám, rázem se opět upamatoval na myšlenku, v které zbyla nějaká nejasnost.

Místo aby šel do salónu, z kterého se ozývaly hlasy, zastavil se na terase, opřel se o zábradlí a díval se na oblohu.

Už se docela setmělo a na jihu, kam se díval, nebyly žádné mraky. Ty se stahovaly na opačné straně. Občas tam vyšlehl blesk a bylo slyšet vzdálený hrom. Levin naslouchal, jak z lip na zahradě pravidelně padají kapky a hleděl na známé trojhvězdí i na rozvětvenou Mléčnou dráhu, probíhající jeho středem. Při každém zablýsknutí mizela nejen Mléčná dráha, nýbrž i jasné hvězdy, ale sotvaže blesk zhasl, vše se objevovalo na původním místě, jako vrženo neznámou jistou rukou.

„Co mě vlastně zaráží?“ řekl si Levin a tušil, že rozluštěni všech pochybností, i když je dosud nezná, má už hotové ve své duši.

Ano, jediný, očividný, nepochybný projev božství, toť zákony dobra, jež byly světu dány zjevením a jež pociťuje i v sobě. Tím, že je uznává, slučuje se anebo je vlastně chtěj nechtěj sloučen s jinými lidmi v jedno společenství věřících, které se nazývá církví. Ale co židé, mohamedáni, konfuciovci, buddhisté – co jsou tedy? Levin si opět položil tuto otázku, neboť právě ona se mu zdála nebezpečná. Jsou snad ty stamilióny lidí vskutku zbaveny nejvyššího blaha, bez něhož život nemá smyslu? Zamyslil se, ale ihned se v duchu opravil. Nač se vlastně táže? Táže se, jaký vztah mají k božství všechna různá náboženská vyznání všeho lidstva. Táže se, jak se obecně projevuje bůh celému světu se všemi těmi mlhovinami. Co tedy dělá? Jemu osobně, jeho srdci byla nepochybně zjevena pravda, rozumem nepostižitelná, ale on ji chce stůj co stůj vyjádřit rozumově a slovně.

Což neví, že hvězdy se nepohybují? Pohlédl na zářivou planetu, která už změnila polohu a přiblížila se k hoření větvi břízy. Ale dívá-li se na pohyb hvězd, neumí si představit rotaci Země, a má tudíž pravdu, když říká, že se hvězdy pohybují.

Mohli by snad astronomové něco pochopit a vypočítat, kdyby nepřihlíželi ke všem složitým, rozmanitým pohybům Země? Všechny jejich pozoruhodné závěry o vzdálenostech, fáze, pohybech a úchylkách nebeských těles jsou založeny jedině na viditelném pohybu nebeských těles kolem nehybné Země, na pohybu, který teď máme všichni před sebou a který byl stejný pro milióny lidí po staletí a byl a bude stejný vždy, a vždy může být prověřen. A stejně, jako by byly plané a vratké závěry astronomů, kdyby nebyly založeny na pozorování viditelné oblohy vzhledem k jedinému poledníku a k jedinému obzoru, stejně tak plané a vratké by byly i jeho, Levinovy závěry, kdyby nebyly založeny na onom chápání dobra, které vždy bylo a bude stejné pro všechny a které mu bylo zjeveno křesťanstvím a může být v jeho duši kdykoli prověřeno. Otázku, jaká jsou jiná vyznání a jaký mají vztah k božství, nemá právo ani možnost vyřešit.