1.ETAPY VÝVOJE ZEMĚ A ŽIVOTA

Předpoklad pro vznik nových druhů je variabilita = dochází k divergenci.

• Neodarwinismus, moderní syntetická evoluce

Základní mechanismy evoluce:

1. Četnost vzniku mutací

2. Migrace genů z 1 populace do 2

3. Genetický posun

4. Přírodní výběr

• Teorie sobeckého genu – R. Dawkins

Říká, že jednotkami výběru jsou geny, které se chtějí šířit, a tak řídí nás.

• Teorie živé planety – James E. Lovelock

Říká, že působení organismu ovlivňuje prostředí a naopak.

Lidé jsou stavební součástky planety.

• Teorie planetizace lidstva

Vše směřuje k propojení ducha. Spojení myslí lidí, je konec evoluce.

• Neutrální teorie evoluce

Většina genů je postradatelná, ale všechny formy genu jsou stejně dobré. Přírodní výběr neodstraňuje pouze špatné mutace. Většina mutací je neviditelná a k adaptivní evoluci nepřispívá

VÝVOJ ZEMĚ

• Hadean

• Nejstarší období ve vývoji Země

• 4,6 – 3,8 mld let

• planeta byla žhavá koule

• vytváří se zemské kůry

• Prahory

• Vytváří se pevná zemská kůra litosféra – ucelená vrstva, různě se láme a spojuje

• Vznik prvních oceánů (voda v horninách nebo plynech, při ochlazování začíná pršet a vypařovat se zpět – to trvá miliony let, poochlazení povrchu se voda zdržuje na zemi a rozpouští se v ní minerály)

• Redukční atmosféra bez kyslíku

• Vznik prvních prokaryota (před 3,5 mld)

• Končí sopečnou činností – kataklysma

• Starohory

• Objevení litosférických desek, které se pohybují a naráží tvorba kontinentů a moří

• Koncem starohor se objevují mnohobuněčné organismy (láčkovci, členovci)

• Stromatolity = polštářovité útvary, zvápenatělé kolonie sinic, sdružovaly se v mělkých mořích na horninách

• Na konci byla planeta zaledněna

• Prvohory

• Začínají před 500 miliony lety, konec před 250 miliony let

1. Starší

1. Kambrium

2. Ordovik

3. Silur

4. Devon

1. Mladší

1. Karbon

2. Perm

• Probíhají 2 vrásnění, oddálené kontinenty se přibližují a tvoří PANGEU (superkontinent)

ŽIVOT

• Bouřlivý rozvoj ve vodném prostředí (trilobit, lilijice, hlavonožci, koráli)

• Koncem prvohor se objevují krytolebci, ryby, paryby

• V siluru se na souši objevují první rostliny – v přílivové zóně

měly nedokonalý kořenový systém, pouze příchytná vlákna

• V karbonu vznik pralesů, stále vázané na bahnité prostředí

stromové přesličky a plavuně

vznik černého uhlí

Za nedokonalého přístupu vzduchu ve vlhkém prostředí docházelo při vlhkém a teplém podnebí k trouchnivění. Rostliny ztrácely rostlinnou strukturu a stávaly se tmavší. Z rostlinných látek vznikla nejprve rašelina, poté po pokračujícím poklesu a zasypáním pískem a jílem uhlí. K tomu, aby se rašelina proměnila v uhlí, je potřeba její stlačení.

• Koncem prvohor vznik nahosemenných rostlin

Karbon

• Laurasie, Gondwana, Tethys

• Zonálnost, vlhkost, zalednění

• Výtrusné rostliny, pinophyta

• Objevuje se nějaký hmyz, štíři, pavouci, stonožky, obojživelníci, plazi, dírkonožci

• Karbonské lesy = přesličky až 40 m