Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






13. PTACI A SAVCI

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.76 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Nervová soustava

  • mozek ptáků má vytvořeny nápadně velké hemisféry koncového mozku

  • chybí zde však gyrifikace šedé kůry (typická pro mozek savců) takže hemisféry ptáků mají hladký povrch

  • velký a dobře vyvinutý je také mozeček, což souvisí s vysokou pohybovou aktivitou (let, běh, plavání).

Smyslová soustava

  • ptáci se řídí především zrakem a sluchem

  • u mnoha druhů hraje důležitou roli hmat (např. bahňáci dokáží pomocí hmatových receptorů na konci dlouhého zobáku najít potravu ukrytou hluboko v bahně)

  • čich je zpravidla vyvinut slabě a ani chuť nemá velký význam (ptáci polykají potravu vcelku, nanejvýš ji zobákem roztrhají na menší kousky, ale nekoušou)

  • Oko – komorové (stavba podobná oku lidskému);
    - ptáci vidí barevně (řada druhů vnímá i ultrafialové světlo) a na rozdíl od člověka mnohem ostřeji (větší počet čípků a tyčinek)
    - čočka má značnou schopnost akomodace
    - Oční koule jsou málo pohyblivé (u sov dokonce nepohyblivé), takže ptáci musí více otáčet hlavu
    - Oko chrání 3 oční víčka – horní, dolní (tím ptáci mrkají) a mžurka, která se přetahuje z vnitřního koutku na vnější koutek oka a u vodních ptáků je průhledná.

  • Ucho – vnější ucho tvoří pouze zevní zvukovod (boltec chybí, jeho funkci někdy přebírají prodloužená pera známá např. u výra velkého nebo kalouse ušatého), střední ucho obsahuje kromě bubínkové blány jedinou sluchovou kůstku (columella), vnitřní ucho tvoří kostěný a blanitý hlemýžď
    Ptáci slyší větší rozsah tónů než člověk (vnímají zvukové frekvence od 40 Hz do 29 000 Hz, tedy i ultrazvuky, kdežto ucho člověka reaguje na tóny v rozmezí 16 Hz až 20 000 Hz).

Rozmnožovací soustava
- gonochoristé
- ptáci jsou odděleného pohlaví (samčí varlata – párová, fazolovitý tvar)
- páření se uskutečňuje přitisknutím okrajů kloak obou pohlaví (pštrosi a kachnovití mají penis)
- samičky – funkční pouze levý vaječník (tvar hroznu)
- vývoj vajíčka probíhá pouze při zahřívání – inkubace

Systém
- dosud objeven pouze jediný druh praptáka - Archaeopteryx lithographica
- ptačí i plazí znaky
znaky plazí: pravé jamkovité zuby, amficélní obratle, malá plochá hrudní kost, na křídlech 3 volné prsty s drápky, dlouhý ocas
znaky ptačí: pravé diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, částečně pneumatizované kost

podtřída: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae)
- křídla bez drápků
- neozubené rohovité čelisti
- srůsty obratlů

nadřád: BĚŽCI
- nejsou schopni letu (kromě tinam)
- prsní kost bez hřebenu
- zástupci: pštros dvouprstý, emu australský, nandu pampový, kivi jižní, kasuár přilbový, moa, tinama chocholatá

nadřád: LÉTAVÍ
- „neognátní stavba“ lebeční báze – dlouhá radličná kost
- samci nemají penis
řád: Tučňáci – nelétají, někdy samostatný nadřád plavci, běhák ze 3 kostí (tučňák císařský)
řád: Potápky - (potápka roháč)
řád: Trubkonosí - tzv. dynamické plachtění (albatros stěhovavý)
řád: Potáplice (potáplice severní)
řád: Veslonozí – rybožraví (kormorán velký, pelikán bílý, fregatky, terejové)
řád: Plameňáci- růžová barva, potrava korýši (plameňák růžový)
řád: Brodiví – (čáp bílý, čáp černý, volavka popelavá, bukač velký, kvakoš noční, ibis posvátný)
řád: Dravci - zahnutý zobák, tvz. „spáry“, masožraví (kondor velký – statické plachtění, hadilov písař, jestřáb lesní, káně lesní, krahujec obecný, moták pochop, orel skalní, orel mořský, sup bělohlavý, sokol stěhovavý, ostříž lesní, poštolka obecná)
řád: Vrubozobí - (kachna divoká, lžičák, poláci, chocholačka, labuť velká, labuť černá, husy, kajka mořská)

Témata, do kterých materiál patří