20. Pohyb v živočišné říši

1. FYLOGENEZE

• pohyb těla (lokomoce) nebo jeho části je odpověď organismu na podráždění
• umožňuje např. vyhledávání potravy a jedinců opačného pohlaví, únik z nevhodného prostředí nebo od nebezpečí
• taxe = pohyb z místa na místo u rostlin

a) pasivní - bez použití energie, využití vnějších faktorů (vzduch, voda, ..)
b) aktivní - vlastní pohyb, efektivní změna polohy, způsob pohybu závisí na prostředí

FYLOGENETICKÝ VÝVOJ
UNDULUJÍCÍ MEMBRÁNA
• výběžek cytoplazmatické membrány vystužený bičíkem
• např. tripanosoma spavičná

BIČÍKY A BRVY
• z mikrotubulů, efektivní v kapalném prostředí
• např. spermie, krásnoočko, povrch průdušnice

AMOEBOIDNÍ POHYB
• přelévání částí cytoplazmy, výstupky se nazývají panožky
• např. měňavky, bílé krvinky

SVALOVÝ POHYB
• nejrozšířenější forma pohybu, transformace ATP na kontraktivní pohyb

FYLOGENETICKÝ VÝVOJ U ŽIVOČICHŮ
• houby: svalové buňky (myocyty) a svěrače

• žahavci: pravá svalová tkáň (myoepitel) a výběžky buněk (myonemy)

• ploštěnci: kožněsvalový vak

• hlísti: na kožněsvalový vak se upíná hladké svalstvo

• měkkýši: svalnatá noha, zatahování těla do schránky, mlži: svěrače a vazy

• kroužkovci: hladké svalstvo ve vrstvách (svalový vak)

• členovci: svaly se upínají na povrch kutikuly, příčně pruhované svalstvo

• ostnokožci: ambulaklární soustava ( = systém vodivých cév) se svalstvem

POHYB BEZOBRATLÝCH
• nejčastěji využívají k pohybu:

Brvy, bičíky
• umožňují např. pohyb těla (brvy ploštěnek), transport některých látek (odvod odpadních látek z těla pomocí
metanefridií) nebo přihánění potravy k ústům

Podkožní svalový vak
• u velké části bezobratlých
• tvořen několik vrstvami hladké svaloviny
• umožňuje nejen pohyb, ale také pohání tělní tekutiny

Příčné pruhovanou svalovinu
• podkožní svalový vak se rozpadá na skupiny svalů, které se upínají na jednotlivé části vnější kostry (např. členovci)

POHYB OBRATLOVCŮ

• u obratlovců je pohyb zajištěn kosterní svalovinou - příčně pruhované svaly upínající se na vnitřní kostru
• vodní obratlovci (mihule, paryby a ryby) - svalovina je tvořena segmenty uspořádanými v souvislý svalový plášť; oddělují se jen malé skupiny svalů umožňující pohyb ploutví
• suchozemští obratlovci - mají velké množství skupin svalů upínajících se na části kostry (svaly hlavy, krku, trupu, ocasu, končetin)
• obojživelníci - mají urostyl (kost v páteři)
• ptáci - mají pygostyl (srostlý rudiment několika posledních ocasních obratlů)

ADAPTACE NA SOUŠ
• přechod začal v Devonu (prvohory)
• rozšíření suchozémské flóry (relativně bezpečný prostor před predátory)
• adaptace: osifikace kostry, redukce ploutví, vývin končetin vhodných k pohoby mimo vodu, pletence končetin (první u obojživelníků - lopatka), pohyblivý krk, spojení žeber s obratli, rozvoj smyslů, přechod saber k plicím, větší efektivita srdce, zárodečné obaly (nezávislost na vodě), změna pokryvu těla (kožní deriváty)