20. Pohyb v živočišné říši

2. SVALOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA

SVAL (musculus)

• svaly jsou tkáně, které mají schopnost se smršťovat (kontrahovat) a opět se uvolňovat (relaxovat)
• přeměňují chemickou energii v energii mechanickou

ROZDĚLENÍ PODLE SPOLUPRÁCE

a) synergické svaly - svaly pracující souhlasně, doplňují se a zabezpečují tentýž pohyb
b) antagonické svaly - svaly pracující proti sobě, zabezpečují opačný pohyb
c) posturální svaly (antigravitační) - zajišťují vzpřímený postoj těla (např. hluboké svaly zádové, svaly šíjové, hýžďové)

ROZDĚLENÍ PODLE FUNKCE

a) ohybače (flexory) - dvojhlavý sval pažní d) odtahovače (abduktory) - krátký odtahovač palce
b) natahovače (extenzory) - trojhlavý sval pažní e) svěrače (sfinktery) - vnitřní svěrač řitní
c) přitahovače (adduktory) - dlouhý přitahovač, f) rozvěrače (dilatátory) - rozšiřovač zornice

ROZDĚLENÍ PODLE TYPU SVALOVINY

a) hladká svalovina - protáhlé, vřetenovité, jednojaderné buňky; inervována vegetativními nervy - nelze ovládat vůlí; bezobratlí: útrobní a pohybová svalovina; obratlovci: stěny vnitřních orgánů, svěrače

b) příčně pruhovaná svalovina - mnohojaderná svalová vlákna tvořena aktinem a myosinem; ovládaná vůlí, vlákna se spojují do svazků a svalů, které jsou kryty vazivem; vazivové obaly jsou prostoupeny nervy a cévami; bezobratlí: u členovců; obratlovci: kosterní svaly

c) srdeční svalovina - navzájem propojené jednojaderné úseky (spoje - interkalární disky); tvoří srdce obratlovců, tvořena Purkyňovými buňkami, obsahuje uzlíky; není řízena vůlí, stálá a rytmická aktivita, částečně autonomní řízení, tvorba vlastních svalových potenciálů

• svalová tkáň se skládá z:

1. SVALOVÉ BUŇKY MYOCYTY
a) svalová vlákna tonická
• červená barva, jsou pomalá, uložena hlouběji
• zajišťují stabilitu a fixaci při pohybu těla
• odolnější proti únavě, snadněji se zotavují, mají vyšší klidové napětí (tonus)
• zapojují se neustále (pohybové stereotypy)
• např. horní část trapéz

b) svalová vlákna fázická
• bílá barva, jsou rychlá, uloženy blíže k povrchu těla
• slouží k provedení pohybu
• snadněji unavitelné, mají nižší klidové napětí (tonus), je nutné je posilovat
• např. břišní svaly

2. STAŽITELNÁ VLÁKNA MYOFIBRILY
a) myosin
• silné (tlusté) filamenty

b) aktin
• slabé (tenké) filamenty

STAVBA SVALU (PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVINA)
• sval se skládá ze svalových vláken spojených do snopečků ty se spojují do snopců více snopců tvoří sval
• sval je na povrchu krytý svalovou povázkou (fascie)
• střední část svalu nazýváme bříško svalu, na koncích sval přechází ve šlachy, kterými se upíná ke kostře

SVALOVÁ KONTRAKCE
• je umožněna přítomností molekul dvou vláknitých bílkovin - aktinu a myosinu, ze kterých jsou složeny myofibrily = vlákna v cytoplazmě svalových vláken
• mezi vlákna myosinu jsou částečně zasunuta vlákna aktinu
• při svalové kontrakci se aktinová vlákna dále zasouvají mezi vlákna myosinu myofibrily svalového vlákna se zkracují a dojde ke kontrakci
• prodloužením myofibril dojde opět k uvolnění svalu
• základní úseky myofibril tvořené střídajícími se vlákny aktinu a myosinu se nazývají sarkomery
• dvě navazující sarkomery jsou spojeny v Z - linii