Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




18. Motorické funkce živočichů a člověka

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (39,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

18. MAT. OTÁZKA Motorické funkce živočichů a člověka charakteristickou vlastností živočichů je pohyb pohyb je jedním z nejzákladnějších projevů živočišných organismů nejjednodušší formou je pohyb améboidní a pohyb pomocí bičíků a brv setkáváme se sním u prvoků, u spermií mnohobuněční živočichové se pohybují na základě činnosti svalstva tvořeného jednotlivými svalovými skupinami: hladká svalovina - jednojaderné, vřetenité buňky - tvoří útrobní i pohybové svaly, upíná se u nich na epitel tělního pokryvu a společně s ním tvoří kožněsvalový vak - např. ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši; u obratlovců se vyskytuje ve stěnách vnitřních orgánů - např. stěna trávicí trubice, pohlavních cest, vylučovacích cest a dýchacích cest příčně pruhovaná(žíhaná) svalovina - zákl. jednotkou je mnohojaderné svalové vlákno - syncytium, to obsahuje souběžné myofibrily, které se v mikroskopu jeví jako pruhované - pravidelně se tam střídají úseky aktinu a myozinu - svalová vlákna se skládají ve snopce kryté vazivem sval - vyskytuje se vedle hladké svaloviny už u kroužkovců nebo měkkýšů, u členovců je p.p.s. jediným typem svaloviny - upíná se na vnější kutikulární kostru, u obratlovců se p.p.s. upíná na vnitřní kostru - většina má charakteristické červené zabarvení způsobené myoglobinem srdeční svalovina - příčně pruhovaná svalovina srdce obratlovců - vlákna srdečního svalu jsou tvořena jednojadernými úseky mezi nimiž jsou přepážky, jednotlivá vlákna jsou vzájemně propojena plazmatickými můstky - šíří se po nich podráždění účinnost pohybového svalstva je zabezpečena pouze tehdy, je-li upnuto k vyztuženým částem těla Svalstvo u živočichů uploštěnců ahlístů je pod pokožkou několik vrstev hladké svaloviny –podkožní svalový vak pohybová svalovinaměkkýšů je soustředěna do jejichnohy (zde již rozlišujeme natahovače a svěrače) kroužkovci mají kromě okružní a podélné hladké svaloviny i svalové skupiny ovládajícíparapodia výkonné pohybové svalstvočlenovců se upíná zevnitř nachitinový krunýř zdrojem pohybu obratlovců obývajících vodní prostředí (ryb) je vlnění ocasní částí těla způsobeno mohutnýmbočním svalem, děleným na krátké úseky = myomery v souvislosti sesuchozemskýmzpůsobem života se vytvářejídesítky samostatných svalů, které se upínají na příslušné části kostry letové svalstvo ptáků např. není uloženo ve křídlech (sem sahají pouze vazy), nýbrž v prsní části trupu svalová soustava obratlovců: svalová soustava u obratlovců má původně segmentální uspořádání, zachované dosud z větší části u kruhoústých, paryb a ryb. Zesílením párových končetin při přechodu obratlovců na souš se segmentální uspořádání rozpadá v důsledku zesilování funkčních skupin svalů končetin i ostatních celků - hlavy, krku, trupu i ocasu. Zbytky segmentálního uspořádání se zachovaly např. u meziobratlových svalů. Z podkožních svalů hlavy se u nejvyšších obratlovců oddělují svaly mimické. na svalu (musculus) se většinou rozeznává bříško (střední část tvořená svalovými vlákny) a hlava a ocas (dvě koncové části tvořené šlachou). svaly většinou tvoří funkční skupiny, které se podporují (synergisté) nebo pracují proti sobě (antagonisté): natahovače (extenzory) - ohýbače (flexory); přitahovače - odtahovače; svěrače - roztahovače aj. SVALOVÝ STAH Schopnost svalového vlákna se stahovat je dána vlastnostmi struktur uložených v cytoplazmě, které nazývámemyofibrily - probíhají po celé délce svalového vlákna a způsobují jeho příčné pruhování - jsou složené střídavě z úseků - anizotropní (dvojlomné) - obsahují aktin - izotropní (jednolomné) - obsahují myozin Aktin a myozin jsou bílkoviny, jejich molekuly jsou uspořádané do velmi tenkých vlákének filament. Při svalovém stahu se aktinová filamenta zasouvají mezi myozinová filamenta, a tím se zkracuje délka celé myofibrily. Mezi oběma druhy bílkovin přitom probíhá chemický proces, při kterém se štěpí ATP, které je zdrojem energie pro svalovou činnost. Ve svalu, který není podrážděn, reakce mezi aktinem a myozinem neprobíhá, protože tomu brání nedostatek iontů Ca2+. Při podráždění svalu se z váčků uvnitř svalu (sarkoplazmatické retikulum) uvolní ionty Ca2+ a proběhne reakce mezi aktinem a myozinem. Poté se Ca2+ přečerpají zpět do sarkoplazmatického retikula a sval se vrátí zpět do původního stavu. Aktinové a myozinové molekuly se od sebe oddělí jen tehdy, obnoví-li se původní množství ATP. Jestliže k obnově ATP nedojde, sval se nemůže zpět volně natáhnout a zůstává ztuhlý (posmrtná ztuhlost). podnět pro svalový stah Podnětem pro svalový stah je nervový vzruch, který ke svalovému vláknu přichází po motorickém nervovém vlákně z míchy. Jedno nervové vlákno vždy inervuje více svalových vláken (motorická jednotka). Na jeden podnět odpovídá kosterní sval jedním svalovým záškubem, trhnutím. Obvykle však přichází ke svalu více vzruchů než jeden, a to velmi rychle za sebou. Sval potom neodpovídá jednotlivými záškuby, ale svalové odpovědi splývají v déle trvající svalové stahy (tetanické stahy). Svalová činnost se uskutečňuje na základě reflexivním. Podněty ke svalové činnosti vznikají ve smyslových orgánech reagujících na vnější podněty, ale někdy i přímo v pohybové soustavě - proprioreceptory. Složitější svalová činnost je řízena z vyšších nervových center. U savců se tak děje v nervových obvodech zahrnujících mozkovou kůru, oblasti mozku a mozeček. Opěrná soustava Bezobratlí utváření vnější kostry (chitinózní kutikulačlenovců, vápenaté destičkyostnokožců) – na ní se upínají příčně pruhované svaly (zevnitř) hlavonožci mají jen chrupavčité pouzdro chránící mozek Obratlovci vyvinutá kostra vnitřní základem vnitřní kostry –struna hřbetní (chorda dorsalis) – postupně zatlačovánachrupavčitou (kruhoústí, paryby, jeseteři) nebokostěnou kostrou (obratlovci) na kostěné kostře pozorujeme s přechodem na souš postupnoudiferenciaci (u ryb pouze oddíl trupový a ocasní, u savců již oddíl krční, hrudní, bederní, křížový a ocasní) k vytvoření hrudního koše (a tím i vysoce výkonné výměny plynů v plicích) dochází v souvislosti s adaptací

Témata, do kterých materiál patří