18. Motorické funkce živočichů a člověka

18. MAT. OTÁZKA

Motorické funkce živočichů a člověka

• charakteristickou vlastností živočichů je pohyb

• pohyb je jedním z nejzákladnějších projevů živočišných organismů

• nejjednodušší formou je pohyb améboidní a pohyb pomocí bičíků a brv

• setkáváme se sním u prvoků, u spermií

• mnohobuněční živočichové se pohybují na základě činnosti svalstva tvořeného jednotlivými svalovými skupinami:

• hladká svalovina

- jednojaderné, vřetenité buňky

- tvoří útrobní i pohybové svaly, upíná se u nich na epitel tělního pokryvu a společně s ním tvoří

kožněsvalový vak - např. ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši; u obratlovců se vyskytuje ve

stěnách vnitřních orgánů - např. stěna trávicí trubice, pohlavních cest, vylučovacích cest a

dýchacích cest

• příčně pruhovaná(žíhaná) svalovina

- zákl. jednotkou je mnohojaderné svalové vlákno - syncytium, to obsahuje souběžné myofibrily,

které se v mikroskopu jeví jako pruhované - pravidelně se tam střídají úseky aktinu a myozinu

- svalová vlákna se skládají ve snopce kryté vazivem sval

- vyskytuje se vedle hladké svaloviny už u kroužkovců nebo měkkýšů, u členovců je p.p.s. jediným typem svaloviny - upíná se na vnější kutikulární kostru, u obratlovců se p.p.s. upíná na vnitřní kostru

- většina má charakteristické červené zabarvení způsobené myoglobinem

• srdeční svalovina

- příčně pruhovaná svalovina srdce obratlovců

- vlákna srdečního svalu jsou tvořena jednojadernými úseky mezi nimiž jsou přepážky, jednotlivá

vlákna jsou vzájemně propojena plazmatickými můstky - šíří se po nich podráždění

• účinnost pohybového svalstva je zabezpečena pouze tehdy, je-li upnuto k vyztuženým částem těla

Svalstvo u živočichů

• u ploštěnců a hlístů je pod pokožkou několik vrstev hladké svaloviny – podkožní svalový vak

• pohybová svalovina měkkýšů je soustředěna do jejich nohy (zde již rozlišujeme natahovače a svěrače)

• kroužkovci mají kromě okružní a podélné hladké svaloviny i svalové skupiny ovládající parapodia

• výkonné pohybové svalstvo členovců se upíná zevnitř na chitinový krunýř

• zdrojem pohybu obratlovců obývajících vodní prostředí (ryb) je vlnění ocasní částí těla  způsobeno mohutným bočním svalem, děleným na krátké úseky = myomery

• v souvislosti se suchozemským způsobem života se vytvářejí desítky samostatných svalů, které se upínají na příslušné části kostry

• letové svalstvo ptáků např. není uloženo ve křídlech (sem sahají pouze vazy), nýbrž v prsní části trupu

• svalová soustava obratlovců:

  • svalová soustava u obratlovců má původně segmentální uspořádání, zachované dosud z větší části u kruhoústých, paryb a ryb. Zesílením párových končetin při přechodu obratlovců na souš se segmentální uspořádání rozpadá v důsledku zesilování funkčních skupin svalů končetin i ostatních celků - hlavy, krku, trupu i ocasu. Zbytky segmentálního uspořádání se zachovaly např. u meziobratlových svalů. Z podkožních svalů hlavy se u nejvyšších obratlovců oddělují svaly mimické.

  • na svalu (musculus) se většinou rozeznává bříško (střední část tvořená svalovými vlákny) a hlava a ocas (dvě koncové části tvořené šlachou).

  • svaly většinou tvoří funkční skupiny, které se podporují (synergisté) nebo pracují proti sobě (antagonisté): natahovače (extenzory) - ohýbače (flexory); přitahovače - odtahovače; svěrače - roztahovače aj.