Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




27-Genetická-proměnlivost-gonozomální-dědičnost-genetika-člověka-a-populací-význam-genetiky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (49,29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Genetická proměnlivost, gonozomální dědičnost, genetika člověka a populací, význam genetiky Chromozomové určení pohlaví U gonochoristů a dvoudomých rostlin cca 50% samci a 50% samice (člověk – 51% se rodí chlapci a 49% dívky) – evolučně stabilníPohlaví určeno Epigeneticky–nedědičně, rozhodují vlivy vnějšího prostředí (teplota, stáří jedince) Př. někteří měkkýši, ryby, plazi, obojživelníci Geneticky – dvojicí pohlavních chromozomů =gonozomů (heterochromozomů) Chromozomová sada obsahuje páryautozomů (autochromozomů) – somatických chromozomů – shodné u obou pohlaví 1 gonozom – dokonale párový jen u jednoho pohlaví, u druhého pohlaví je jiný chromozom či chybí Když jsou stejné chromozomy u jednoho pohlaví – chromozom většinou X, pohlavíhomogametické (všechny gamety nesou kopii tohoto chromozomu Druhé pohlavíheterogametické – gamety nesou gonozom X nebo Y (alozom) – ve stejném poměru 1:1 Heterogametičtí jedinci bývají větší a náchylnější k degeneraci Chromozom Y obvykle o dost menší než X Každá somatická buňka je určeného pohlaví 2 typy chromozomového určení pohlaví Savčí typDrosophila(octomilka) homogametické jsou samičky XX Savci, krokodýli, želvy, někteří obojživelníci, většina hmyzu a dvoudomých rostlin Partenogenezí octomilek vznikají samice Podtyp:protenor - heterogametičtí samci určeni X0 Někteří rovnokřídlí, včely, ploštice 50% gamet bez gonozomu Partenogenezí včel vznikají samci, jejich spermie vznikají mitózou Ptačí typ Abraxas (píďalka angreštová) – homogametičtí samečci ZZ Ptáci, některé ryby, většina plazů, motýli, obojživelníci, rostliny ojediněle Partenogenezí vznikají samci (vajíčka s chromozomem X jsou pro partenogenezi vhodnější) Značení ZW(XY) a ZZ (XX) Pohlaví určeno interakcí několika autozomálních genů (lumčíkovití)Znakyvázané na pohlaví X a Y nejsou heterologické v celém rozsahu, na konci kratšího ramena p – krátkápseudoautozomální oblast PAR – hodněhomologická – lokusy s alelami týchž genů (může docházet ke crossing-overu!) Větší část p a celé rameno q – heterologické X je submetacentrický, u jednoho z X zablokována exprese genů? –Barrovo tělísko Geny heterologické části Y se dědí důsledně u heterogametického pohlaví patroklinně či matroklinně – monoploidní geny – dominantní,hemizygotní genSRY na ramenu Yp – zapíná diferenciaci varlat ze společného základu, embrya jsou nejdřív „ženská“ Gonozomální dědičnost – dědičnost genů lokalizovaných v heterologické oblasti gonozomu XPohlavní index Poměr mezi X a A Maskulizační a feminizační faktory…? Proměnlivost dědičná a nedědičná proměnlivost organismů vyplývá ze spolupůsobení dvou složek – vlivů vnějšího prostředí a dědičného (genového) základu genetické příčiny pohlavní rozmnožování segregace mateřských a otcovských chromozomů do gamet kombinace chromozomů v gametách náhodné splývání gamet crossing-over (rekombinace) mutace – změna kvality i kvantity genů vliv prostředízejména kvantitativní polygenní geny jsou hodně ovlivnitelné vnějším prostředím – mohou být modifikovány (posilovány/utlumovány) – organismy se mohou adaptovat, ale adaptace nejsou dědičné – týkají se jen fenotypu, populace mají své ekotypypodstata modifikace znaků je metabolická a trvá, dokud na organismus působí dané prostředí Mutace neprogramované, nekódované a náhodné změny v DNA, mají svou příčinu (mutagenní faktory –mutagenyapod.)zpravidla trvalé změny, přenosné do další generace, postihnou-li gametuvětšinou buňku poškodí nebo se vůbec neprojevívýhodné mutace – zdroj genetické proměnlivosti – vznik nových alel - evoluceochrana organismu před mutacemi: reparace mutací: dvoušroubovice DNA – pokud poškození zasáhne jen jeden řetězec, může být opraven buněčnými mechanismy, k syntéze využit nepoškozený řetězec oprava důsledků UV záření, excizní reparace, rekombinační reparace Klasifikace: podle zasažené části buněčného genomu mutace jaderné DNA mutace mimojaderné DNA – hlavně mitochondrie a plastidy, u prokaryot plazmidypodle zasažené úrovně genomu buňky genová mutace – mutace v genech, vznik nových alel?, na molekulární úrovni chromozomová mutace(strukturní aberace chromozomu) – změna celého chromozomu genomová mutace (numerická aberace chromozomů) - změna počtu chromozomů, často kombinovaná se strukturní aberacípodle typu zasažených buněk somatické mutace – v diploidních somatických buňkách během života, postihne jen část organismu vzniklou jako buněčné potomstvo mutované buňky, do další generace se přenese jen, pokud proběhla v buňce, z níž potom vzniknou gamety třeba když má někdo každé oko jinak barevné někdy vede k rakovině gametické mutace – v haploidní gametě, přenáší se do další generace – do celého jedince vzniklé ztrátové mutace jsou obvykle recesivní, dominantní mutace přinášející organismu schopnost vykonávat novou funkci jsou vzácnépodle stupně postižení poškozené buňky vitální– většina, umožňují přežít nositeli alespoň do reprodukčního věku letální– neslučitelné se životem nositele (likvidace jedince i před narozením) reverze mutace– mutovaná alela může výjimečně znovu zmutovat zpět k alele standardní podle příčiny vnitřní genotypové x vnější fenotypovéspontánní– nezjistitelná příčina vznik v různých genech s různou, ale pro daný gen konstantní rychlostí rychlost mutace přímo úměrná rozsahu jejího genomu a trvání buněčného cyklu četnost gametické mutace u člověka na jeden gen za jednu generaci = 1.10-5 např. chyby při replikaci DNAindukované určité fyzikální a chemické faktory zvyšují výskyt mutací (mutagenní/indukční činitelé - mutageny) fyzikální - např. krátkovlnná záření – rentgenové a radioaktivní (radiomutace), ionizační aultrafialové záření (vznik thyminových dimerů), tepelný šok, ultrazvuk chemické (genotoxické) – změny ve struktuře DNA, často karcinogenní – pro člověka: polycyklické aromatické uhlovodíky, alkylační činidla (dimethylsulfát), oxidační činidla (peroxid), deaminující činidla (dusitany), interkalační činidla (akridiny – jejich molekuli se vsouvají do DNA), aromatické aminy (benzidin), nitrosloučeniny,azobarviva, DNA biolog

Témata, do kterých materiál patří