Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




14. ZIVOTNI FUNKCE ROSTLIN TYPY VYZIVY, RUST A VYVOJ ROSTLIN

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (105,26 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

14. Životní funkce rostlin: typy výživy, růst a vývoj rostlin Způsob výživy organismů autotrofie= samovýživa (většina rostlin)dokáží syntetizovat org. látky z CO2 zdroj uhlíkufotoautotrofie – tvorba organických látek = asimilátů, probíhá za využití světelné energie (fotosyntéza), jen zelené části rostliny chemoautotrofie – chemosyntéza- zdrojem uhlíku je CO2, zdrojem energie je oxidace anorganických látek, jen zelené části rostliny heterotrofieživočichové + člověk jako zdroj uhlíku přijímá org. látky a) saprofitismus b) parazitismusmixotrofiekrásnoočka, masožravé rostlinykombinace autotrofní a heterotrofní výživy, podle možností obojesymbiózasoužití, pozitivní vliv= prospěšně pro oba organismy (sasanka+ rak poustevníček)mykorrhiza ektomykorrhiza – houbová vlákna obalují povrch kořenů lepší příjem vody a min. látek endomykorrhiza – houba žije uvnitř kořenových buněk (orchidej), lepší příjem vody s anorg. látkami a rostlině poskytuje asimilátylichenismus – vznik lišejníků spleť hyf prostoupená řasami/ sinicemi, houba váže vodu a čerpá minerální látky a řasa nebo sinice fotosyntetizuje Způsob výživy rostlin Saprofytismus houby, získávají org. látky z odumřelých živočichů a rostlinholosaprofyté (úplní saprofyté) – vyživují se jen rozkladem, nikomu neškodí, naopak pomáhají rozkládat (plísně, hnilák, …)hemisaprofyté (příležitostní) – jen když mají podmínky, mohou i syntetizovat (dřevní houby) Parazitismus čerpají živiny z živých organismů, mohou je oslabovat= škůdciholoparazité (úplní) – rostliny mají haustoria (=přeměněné kořeny, přísavky) nabodávají rostliny (lýkovou část- floém) a čerpají z nich hotové org. látky a už PO FOTOSYNTÉZE (kokotice, podbílek šupinatý)poloparazité – napíchne si dřevní část- xylém rostlina si sama tvoří fotosyntézu, protože jsou zelené (jmelí, kokrhel, všivec)fytoncidy – dokáží se bránit parazitům (česnek, cibule) Fotosyntéza základní proces udržující život na Zemi, protože je zdrojem kyslíku= reakce, při níž se využívá sluneční energie k syntéze energeticky bohatých sloučenin (cukrů) z jednoduchých anorganický látek (CO2 a H2O)energie sluneční se mění na energii chemickou, probíhá v chloroplastech(nikde jinde!!) za přítomnosti fotosyntetických barviv-chlorofyl a,b, xantofyly, karonetoidy6CO2 + 12H2OC6H12O6+ 6O2 + 6H2Ofotosyntéza probíhá vždy na světle1) primární děj světelná fáze = přeměna energií, probíhá na tylakoidních membránách chloroplastu (tedy uvnitř), zahrnuje pohlcení světla fotosyntetickými barvivy a redukci koenzymu a syntézu ATP na chlorofyl dopadá světelné záření zachycení energie využije ji k fotolýze vody (=rozpad vody za přítomnosti světla) voda se štěpí na kyslík, ten jde pryč, vodík redukuje NADP+ na NADPH + H, * ATP NADPH a ATP jsou do sekundárního děje2) sekundární děj temnostní fáze = přeměna látek, probíhají ve stomatu chloroplastů, fixace CO2 a * glukózy vstupuje CO2 a 5ti uhlíkatý cukr, výsledkem je 6ti uhlíkatý cukr, je zpracováno ATP a NADPH + H na cukr to je konec a ATP a NADPH + H se přitom spotřebovalo aby vznikla jedna molekula musí Krebsův cyklus proběhnout 6x ovlivnění fotosyntézy vnější vlivy světlo- intenzita záření – zvětšení- rychlejší fotosyntéza, modré světlo- nejlépe fotosyntetizuje, délka osvětlené- krátkodobé- blednutí koncentrace CO2 – ve sklenících, když je více CO2- rychlejší fotos. teplota – ideální 15-25°, při 1° fotos. zastaví, nad 30° zpomalí voda – nezbytná nedostatek – uzavření průduchů – nemůže tam C02 listová plochavnitřní faktory (množství chlorofylu, stáří listu Růst a vývoj rostlin růst = nevratné přibývání hmotnosti a objemu dělení buněkvyšší rostliny mají nekonečný růst nepohyblivost3 fáze růstu:a) embryonální fáze neustálé dělení buněk a zvětšování jejich počtu v dělivých pletivech (meristémech), vrcholek stonků a kořenů, u trav v kolínkách, i v kambiu a felogenub) prodlužovací fáze buňky se již nedělí jejich vakuoly nasakují hodně vody zvětšují svůj objem splývají v 1 velkou vakuoluc) diferenciální fáze buňky se tvarově odlišují, specializují se na různé funkce růst rostlin jen za určitých podmínek (faktorů), můžeme rozdělit na vnitřní a vnější – k nejvýznamnějšímvnitřním patřírostlinné hormony (fytohormony) podněcujístimulátory růstu: auxiny – ve vrcholech stonků cytokininy – v kořenech, stimuluje buněčné dělení urychluje klíčení giberelin – v nejmladších listech a kořenech inhibitory růstu: kyselina abscisová – způsobuje opad listů a plodů, potlačuje rozvíjení pupenů v době vegetačního kliduvnější faktory ovlivňující růst: světlo – bez něj není možná fotosyntéza, při nedostatku světla dochází k etiolizaci (prodloužení stonku, potlačení růstu listů a ztráta zel. barvy),fotoperiodismus – přizpůsobování rostliny na různou děélku denního světla (otevírání a zavírání květů) teplo – ovlivňu

Témata, do kterých materiál patří