24. Odstraňování odpadních látek

24. ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADNÍCH LÁTEK

BUNĚČNÉ ODPADY

ENDOCYTÓZA

• buňka pohlcuje látky z okolí

• PINOCYTÓZA – membrána obalí pohlcované částice, vchlípí se do buňky a odškrtí se ve formě malého měchýřku, ten přechází do cytoplazmy, rozpadá se a obsah je rozptýlen

• FAGOCYTÓZA – buňka vytvoří panožky (plazmatické výběžky), jimiž obklopí větší částici a uzavře ji do nově vzniklého měchýřku

– spojením s lysozomy se do měchýřku dostávají enzymy, které částici rozloží

EXOCYTÓZA

• opak endocytózy

• měchýřek vytvořený uvnitř buňky splyne s cytoplazmatickou membránou a jeho obsah je vyloučen do okolí

• buňka vylučuje látky odpadní, škodlivé nebo látky, které mají v organismu určité funkce, např. hormony

VAKUOLA

• vyplněny šťávou obsahující zásobní a odpadní produkty nebo barviva

• jejich obsah může zhoustnout i vykrystalizovat – vznikají inkluze

• trávicí vakuoly (rozklad – místo lysozomů)

• uloženy zásobní látky (cukry, bílkoviny, zřídka lipidy)

• ukládají se zde meziprodukty metabolismu – šťavelan vápenatý

• látky toxické pro cytoplazmu (alkaloidy, glykosidy, hydrofilní barviva)

• enzymy – fosfázy (štěpí bílkoviny, cukry, NK)

• voda (pevnost rostlinných pletiv)

• osmoregulace (pulzující vakuoly prvoků)

BUNĚČNÉ INKLUZE

• jsou rezervní či odpadní látky vznikající činností buňky

• jsou volně rozptýleny v cytoplazmě bez membránového ohraničení

• je to pro buňku někdy víceméně nepotřebná věc – odpad, jejž nelze vyloučit

• CUKRY: škrob (v rostlinných buňkách ve formě škrobových zrn)

• TUKY (lipoproteiny)

• BÍLKOVINY – granule

• barviva

• krystaly anorganických látek: uhličitan a šťavelan vápenatý

ODPADY MNOHOBUNĚČNÝCH ŽIVOČICHŮ

POTNÍ ŽLÁZY

• ústí samostatně na povrch kůže

• produkují pot, který se tvoří z tkáňového moku

• pot slouží k ochlazování organismu a vylučování škodlivin

• pot obsahuje vodu, soli, odpadní látky

• nejvíce je jich v dlaních a na chodidlech, chybí na rtech

TRANSPORT A VÝMĚNA DÝCHACÍCH PLYNŮ

• organismus vdechuje atmosférický vzduch, vydechovaný vzduch obsahuje méně kyslíku a více oxidu uhličitého

• přenos kyslíku krví je zajišťován prostřednictvím krevního barviva hemoglobinu obsaženého v červených krvinkách

• kyslík se váže na železo v molekule hemoglobinu za vzniku oxyhemoglobinu (vazba je slabá, lehce se ve tkáních uvolňuje)

• z tkání je žilní krví odváděn oxid uhličitý, je přenášen krevní plazmou ve formě HCO3, navázaný na hemoglobin v podobě karbaminohemoglobinu nebo rozpuštěný v krevní plazmě

• výměna dýchacích plynů mezi plicními sklípky a krví a mezi krví a tkáněmi probíhá prostou difuzí přes buněčné stěny

• v plicních sklípcích je parciální tlak kyslíku vyšší než v odkysličené žilní krvi přitékající do plic, proto kyslík proniká stěnou plicních sklípků do krve

• naopak ve tkáních je parciální tlak kyslíku menší než v přitékající okysličené tepenné krvi, a proto se uvolňuje do tkání

• u oxidu uhličitého je situace opačná