28. Vztahy mezi organismy navzájem

jedna populace vytváří látky, které omezují populaci druhou
(trnovník akát a semenáčky jiných rostlin, toxiny sinic a ryby)

Parazitismus – příklady

1. ROSTLINY

• Podbílek šupinatý - nezelená parazitická bylina z čeledi zárazovité parazitující na kořenech převážně listnatých stromů, méně na kořenech jehličnanů

• Světlík tuhý – kořenový poloparazit

• Jmelí bílé – fotosyntetizuje, ale čerpá ze stromu vodu s minerálními látkami

1. ŽIVOČICHOVÉ

• Lumek veliký – je blanokřídlý hmyz z čeledi lumkovitých, samička klade vajíčka do larev dřevokazného hmyzu a tím brání jeho přemnožení

• Ascaris - rod škrkavkovitých hlístic, zahrnuje dva velmi významné střevní parazity člověka a prasat. U člověka se vyskytuje škrkavka dětská, parazitující ve střevě lidí v subtropickém a tropickém pásu

• Zákožka svrabová - parazitický roztoč, který způsobuje onemocnění zvané svrab, žije ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky způsobující svědění, živí se tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou

• Vlasovec medinský (guinejský červ) - parazit rozšířený v Africe, původce choroby zvané drakunkulóza

• Člověk se nakazí pozřením vody, která obsahuje živé buchanky, tj. drobné vodní korýše, kteří jsou mezihostitelem tohoto červa. V těle nakažené buchanky se nachází infekční larva vlasovce L3, která se ve střevě uvolní a pronikne do břišní dutiny. Zde dospívá, dochází k páření, samci po páření uhynou. Dospělé oplozené samičky pak migrují do podkoží, nejčastěji v dolních končetinách, kde se uhnízdí v bolestivém vředu, který na povrchu praská.

• Yersinia pestis - je patogenní anaerobní bakterie, která je přenositelná na zvíře i na člověka, černý mor

• Veš šatní - bezkřídlý druh hmyzu z podřádu vší, přenáší skvrnitý tyfus, zákopovou horečku a návratnou horečku

• Veš dětská - cizopasný hmyz žijící v lidských vlasech, kde saje krev

• Svalovec stočený - parazitická hlístice, jehož hostitelem jsou savci (včetně člověka) a ptáci. Onemocnění způsobené larvami těchto červů se nazývá trichinelóza. U člověka jde o nebezpečné onemocnění, jež má příčinu vždy v konzumaci syrového nebo polosyrového masa

BIOLOGICKÝ BOJ PROTI ŠKŮDCŮM

• využití přirozených nepřátel k redukci škůdců v zemědělství a lesnictví

• predátoři, parazitoid, paraziti a patogeny

• někdy řazeny i další manipulace jako genetické metody, sterilizace apod.

• 4 typy biologického boje

• Importace

• klasický biologický boj

• vyhledání přirozeného nepřítele v původním areálu

• introdukce v nové oblasti

• cíl: dosažení trvalé kontroly škůdce

• např. slunéčko australské (likviduje mšice), Cactoblastis cactorum – mol, biologický boj proti kaktusům Opuntia

• inokulace

• opakované vypouštění menších počtů nepřítele

• kontrola nad škůdcem po určitou dobu, nikoliv permanentně

• typicky ve sklenících

• mšicovník (regulace populace molice na plodové zelenině ve sklenicích), spidex (ochrana před sviluškou chmelovou)