6, Procaryota a nebuněční

6, Procaryota a nebuněční

VIRY

- virologie

- nebuněčné částice

- velikost 15-390 nm

- molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin

- hostitele využívají jako zdroj energie, zdroj staveb. bloků, zdroj enzymů pro vlastní

životní cyklus, k množení

- ke všem aktivitám potřebují živou buňku, která díky svému metabolismu připravuje virům

prostředí k uplatnění jejich informace uložené v nukleové kyselině

virion

= jednotlivá částice viru schopná infikovat hostující buňku a namnožit se

- sám o sobě nejeví žádné funkční vlastnosti života, neroste, nemá aktivní pohyb,

nerozmnožuje se, je do určité míry dráždivý - v host. buňce ožívá

- části:

a) nukleová kyselina

=genom viru - nese geny ( 3 - několik set), zajišťuje tak reprodukci a genetickou kontinuitu

- podle ní dělíme na:

1. DNA viry - 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární nebo kruhové

2. RNA viry - 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární

3. retroviry - střídají RNA a DNA v průběhu životního cyklu

- nemají enzym schopný přepsat RNA v DNA

b) kapsid

= bílkovinný plášť okolo nukleové kyseliny; složen z bílkov. makromolekul (=kapsomery)

- někdy obsahuje enzymy nezbytné pro zahájení životního cyklu

- tam, kde nejsou povrchové obaly, zprostředkuje vazbu na stěnu hostitelské buňky

nukleová kyselina + kapsid = nukleokapsid

c) povrchové obaly

- nesou kopie molekulární struktury, kterou se vážou na hostitelskou buň.

- lipoidní, bílkovinný

- často odvozeny od plazm. nebo jaderné membrány buňky, v níž virus dozrál

- objevují se ve fázi zrání (=maturace)

virová infekce

= vniknutí nukleové kyseliny viru do host. buňky

- průběh:

1. virion přilne k povrchu buňky (virem mohou být infikovány pouze buňky nesoucí molek. struktury specifické pro daný virus (=receptory))

2. virion pronikne do buňky

3. v buňce vznikne nukleová kyselina a bílkovina viru - z nich vznikne několik set virionů, které se uvolňují a infikují další buňky

formy a důsledky virové infekce

1. a) perzistence = virus nebo pouze jeho genom přetrvává v buňce bez replikace

b) latentní infekce = virus koexistuje s buňkou, nepatrně se množí bez škodlivých důsledků pro buňku

2. virogenie = vir. genom se začlení do genomu buňky, může způsobit zásadní změnu buňky (= transformace) - nejčastěji nádorová

3. lytický cyklus = virus je buňkou množen a ta zaniká (= lyze buňky)

- infekce se šíří do sousedních buněk tkáně pomocí nových virionů a vzniká nekrotické ložisko - je primárním patologickým projevem choroby (někdy se virus dostane do krevního oběhu => vznik nekrotických ložisek na různých místech)

rozdělení podle interakce s buňkou

1. živočišné - DNA i RNA viry

2. rostlinné - většinou RNA

3. bakteriální = bakteriofágy = fágy - RNA i DNA viry

4. cyanofágy