Dýchací a vylučovací soustava člověka

21. Dýchací a vylučovací soustava člověka

Dýchací soustava

Fylogeneze dýchací soustavy:

• Bezobratlí

  • celým povrchem těla: žahavci, ploštěnky

  • žábrami: vodní korýši, někteří měkkýši

  • plicními vaky: pavouci

  • vzdušnicemi: hmyz

• Obratlovci

  • žábrami: vnitřní: ryby, paryby; vnější: pulci obojživelníků

  • plícemi: dospělci obojživelníků, vyšší obratlovci

Dýchání zprostředkovává výměnu plynů mezi organismem a vnějším prostředím. Je to děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu.

Rozvod kyslíku ke tkáním zajišťují tělní tekutiny (krev) a oběhový systém. Dýchání může být vnitřní a vnější.

VNĚJŠÍ DÝCHÁNÍ: výměna dýchacích plynů mezi vzduchem a krví (v plicích, plicní ventilace).

VNITŘNÍ DÝCHÁNÍ: výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi (buňkami) = (tkáňové dýchání).

Dýchací soustavu můžeme rozdělit na dvě části: část vodivá, část respirační.

1. Vodivá část: dýchací cesty

   • horní cesty dýchací

     • dutina nosní, nosohltan

   • dolní cesty dýchací

     • hrtan, průdušnice, průdušky

2. Respirační část: plíce

Vodivá část: Dýchací cesty

1. Horní cesty dýchací

Nosní dutina

Nosní dutina předehřívá a zvlhčuje vzduch a zbavuje ho nečistot (prachových částic). Začíná nosními otvory a je rozdělena přepážkou (tvořena chrupavkou a částí kosti radličné a čichové) na dvě poloviny. Patrem je oddělena od dutiny ústní.

- v bočních stěnách jsou skořepy nosní a ty dělí dutinu na horní, střední a dolní část.

- ve stropu dutiny jsou čichové pole s čichovými buňkami (specializované řasinkové buňky).

Nosohltan

Nosohltan je horní část hltanu. Ústí do něj Eustachova trubice – spojuje nosohltan a střední ucho a vyrovnává tlak mezi středouším a nosohltanem.

Nachází se zde nosohltanová mandle = nosní mandle, tvořena lymfatickou tkání. Nosohltan je od střední části hltanu oddělen patrohltanovým uzávěrem.

2. Dolní cesty dýchací

Patří sem hrtan, průdušnice a průdušky. Na ně potom navazují plíce.

Hrtan

Hrtan je trubice tvořená pohyblivě spojenými chrupavkami. Největší je chrupavka štítná (u mužů zvaná jako ohryzek), pod ní chrupavka prstenčitá a na ní připojeny dvě chrupavky hlasivkové.

Od hlasivkových chrupavek jsou ke štítné chrupavce napjaty hlasivkové vazy (hlasivky). Štěrbinou mezi hlasivkami proudí vzduch, který rozechvívá vazy a vzniká zvuk.

Výška hlasu závisí na šířce hlasové štěrbiny, délce a napětí vazů (sekundární pohlavní znak).

Hrtan je od hltanu oddělen hrtanovou příklopkou.

Průdušnice

Průdušnice je trubice dlouhá asi 12 cm, je tvořena chrupavkami, vystlána řasinkovým epitelem. Vstupuje do hrudníku a větví se ve 2 průdušky.

Průdušky jsou dvě chrupavčité trubice, které se zanořují do plic, kde se větví na průdušinky. Jsou vystlány řasinkovým epitelem. Každá průdušinka je zakončena trubičkou, která přechází v polštářky naplněné vzduchem – plicní sklípky (alveoly), z nichž jsou složeny celé plíce.