Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Jednobuněční živočichové

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22,59 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

8. Jednobuněční živočichové Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou Velikost: Ž je menšíR – buněčná stěna z celulózy – stálý tvar i po odumření obsahuŽ – povrch buňky kryt pouze vrstvou sacharidů, proteinů a lipidů, proměnlivý tvar, pružnéŽ – mohou se pohybovat, být oddálen nebo přitisklé na sebe – hůře se rozeznávajíŽ – pružná membrána má schopnost fagocytózyŽ – výskyt nových organel (lysozomy)R – vakuoly a plastidyR – méně ribozomů, méně bílkovinZásobní látky: R – škrob, Ž – glykogenR – autotrofie, Ž – heterotrofie Obecná charakteristika jednobuněčných Nejstarší, nejpůvodnější, nejjednodušší živočichové – prvociProlnutí říše rostlin a živočichů – krásnoočkaJedna buňka (jedno- nebo vícejaderná)Mohou tvořit soubory – koloniePřed 600 M let z nich povstala linie mnohobuněčných – buňka v kolonii přestala být schopna života mimo kolonii, vznik tkání a orgánů Prvoci Výhradně heterotrofní jednobuněčné organismyMikroskopické rozměryU některých druhů – možnost opakovaného dělení jádra bez rozdělení buňky – vznik mnohojaderných útvarů (=plazmódia)Membrána = pelikula, různě zesílená a zpevněnáBuňka zajišťuje všechny životní funkceOrganely – ústroječky (tkáňové buňky je nemají!)Příjem živin – celým povrchem těla, fagocytózouTrávicí vakuoly – obklopí vtaženou živinu a trávíPulzující vakuoly – odvod přebytečné vody z buňkyV nepříznivých podmínkách se vytvoří ochranný obal a z buňky se stává nepohyblivá cystaRozmnožování – dělení na dvě dceřiné buňky, rozpad na více dceřiných buněk, možnost pohlavního rozmnožování (výměna genetického materiálu různých jedinců)Rodozměna zejména u cizopasných prvoků – zvyšuje odolnost atd… Praprvoci: K pohybu bičík nebo panožky (nebo obojí)Bičíkovci a kořenonožci Bičíkovci (mastigophora flagellata): HeterotrofníNemají plastidyJeden nebo více bičíkůNepohlavní rozmnožování – podélné děleníV nejrůznějších prostředích – i v tělech živočichůSchopnost žít i ve značně znečištěné vodě Bodo: Potrava: zbytky organických látek a bakterieDva bičíkyMělké rybníky a tůně Trubénky: Jeden bičík s límečkovitou obrubou vychlípenou z pelikulyČasto tvoří koloniePotrava: stejně jako Bodo Trypanozómy: Cizopasné, nebezpečnéV krvi, lymfě a mozkomíšním moku obratlovcůPříjem živin osmoticky celým povrchem tělaPohyb – bičík, pelikulární vychlípenina (undulující membrána)Trypanozoma spavičná – spavá nemoc, přenos: moucha tsetse Bičenky: 4-6 bičíků, undulující membránaCizopasí v tělech ptáků a savcůNěkdy i v pohlavních cestách – přenos pohlavním stykem – můžou ohrozit plodnostZpůsobují zánětlivá onemocnění Brvitky: Velký počet bičíkůŽijí v tělech švábů a termitů – umožňují jim živit se dřevemRozkládají nestravitelnou celulózu na sacharidy Kořenonožci: Schopnost vychlipovat výběžky cytoplazmy – panožkyJimi se pohybují a přijímají potravu (fagocytóza)Pelikula na panožkách je velmi slabá nebo úplně chybíVývojová stádia mají bičíky Měňavky: Měňavka velkáMěňavka bahenní – velké mnohojaderné plazmodiumMěňavka střevní – ve střevech člověka (bez projevů)Měňavka úplavičná – ve střevech, napadá tkáň – způsobuje onemocnění úplavici Krytenky: Polysacharidová schránka s jedním otvorem pro panožkyRašeliniště a vlhká půda Dírkonošci: MořštíVápnité schránky s mnoha otvůrky – mikroskopické, často ozdobné, nalézáme je v mořském pískuPenízek – jeden z největších prvoků (schránka až 10 cm), dnes už vyhynulýKulovinka – schránky se usazují v podobě globigerinového bahna – vápencové a křídové vrstvy Mřížovci: MořštíPodpůrné mřížovité struktury z oxidu křemičitéhoSchránky se usazují v podobě radiolariového bahna Výtrusovci: Specializovaní cizopasníci v buňkách hostiteleApikální komplex organel v přídi buňky – umožňuje proniknutí do hostitelské buňkyStřídání pohlavních a nepohlavních stadiíRozpad plazmodií (nepohlavní) – vznik invazních stadííProniknou do hostitele, produkují pohlavní buňky nebol splývají celí Kokcidie: Cizopasí uvnitř buněk členovců a obratlovcůKokcidióza králíků nebo zajíců Toxoplazma: Jeden z nejstarších cizopasníků člověka – už máme jistou obranyschopnostNapadá různé buňkyHostiteli nemusí činit žádné potížePrvní napadení – u dětí – horečky, zduřené uzliny, únavaU dospělých se projevuje až při zhoršení zdravotního stavu – při jiné nemociNebezpečná nákaza v době těhotenství – může poškodit zárodekZdrojem nejčastěji kočky Krvovinky: Cizopasníci červených krvinek obratlovcůZimničky – původci malárieNepohlavní stádia napadají játra, cévy a červené krvinkyVyvolávají extrémní horečky a záchvaty maláriePřenašeč: komár Anopheles (v jeho TS probíhá pohlavní stádium) Hmyzomorky: Cizopasí u hmyzu i dalších členovců, ryb a dalšíchAktivní stadium – podoba měňavkyInvazní stádium – spora – proniká do buněk hostiteleHmyzomorka včelí, bourcová Výtrusenky: Cizopasí v mezibuněčných prostorech tkání bezobratlých a studenokrevných obratlovcůRybomorka pstruží – napadá chrupavku lebky plůdku pstruhaRybomorka parmová – napadá svalstvo parem – hnisavé boule, tzv. parmový mor Nálevníci: Jméno: jejich aktivní stádia se objevují v senných nálevechSilná pelikula tvořená dvojitou membránouPravidelně rozmístěné pohybové organely – řasinkyDvě nestejnocenná jádra ležící vedle sebeVelké vegetativní jádro (makronukleus) – řídí vše kromě rozmnožováníMalé generativní jádro (mikronukleus) – řídí rozmnožováníZeslabená místa v pelikule pro příjem potravy a vylučování – buněčná ústa a řiťTrichocysty – drobné váčky v pelikule obsahující látky s charakterem buněčných jedůBílkovinná síť pod pelikulou – vede podráždění a řídí řasinkyPulzující vakuolyNepohlavní rozmnožování – podélné dělení nebo nerovnoměrné dělení (pučení)Pohlavní rozmnožování – konjugace – dva jedinci se spojí buněčnými ústy, vegetativní jádra se rozpadnou a generativní prodělají meiózu – jedinci si předají po jednom haploidním jádru a to pak splyne s jejich vlastním haploidním jádremTrepka – v senných nálevech při hladině, živí se bakteriemiBobovka a vejcovkaVířenka a mrskavka – přisedlí nálevníciKeřenka – přisedlé kolonieRournatky – rozmnožování pučením, řasinky mají jen dc

Témata, do kterých materiál patří