Jednobuněční živočichové
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
8. Jednobuněční živočichové
Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou
Velikost: Ž je menší
R – buněčná stěna z celulózy – stálý tvar i po odumření obsahu
Ž – povrch buňky kryt pouze vrstvou sacharidů, proteinů a lipidů, proměnlivý tvar, pružné
Ž – mohou se pohybovat, být oddálen nebo přitisklé na sebe – hůře se rozeznávají
Ž – pružná membrána má schopnost fagocytózy
Ž – výskyt nových organel (lysozomy)
R – vakuoly a plastidy
R – méně ribozomů, méně bílkovin
Zásobní látky: R – škrob, Ž – glykogen
R – autotrofie, Ž – heterotrofie
Obecná charakteristika jednobuněčných
Nejstarší, nejpůvodnější, nejjednodušší živočichové – prvoci
Prolnutí říše rostlin a živočichů – krásnoočka
Jedna buňka (jedno- nebo vícejaderná)
Mohou tvořit soubory – kolonie
Před 600 M let z nich povstala linie mnohobuněčných – buňka v kolonii přestala být schopna života mimo kolonii, vznik tkání a orgánů
Prvoci
Výhradně heterotrofní jednobuněčné organismy
Mikroskopické rozměry
U některých druhů – možnost opakovaného dělení jádra bez rozdělení buňky – vznik mnohojaderných útvarů (=plazmódia)
Membrána = pelikula, různě zesílená a zpevněná
Buňka zajišťuje všechny životní funkce
Organely – ústroječky (tkáňové buňky je nemají!)
Příjem živin – celým povrchem těla, fagocytózou
Trávicí vakuoly – obklopí vtaženou živinu a tráví
Pulzující vakuoly – odvod přebytečné vody z buňky
V nepříznivých podmínkách se vytvoří ochranný obal a z buňky se stává nepohyblivá cysta
Rozmnožování – dělení na dvě dceřiné buňky, rozpad na více dceřiných buněk, možnost pohlavního rozmnožování (výměna genetického materiálu různých jedinců)
Rodozměna zejména u cizopasných prvoků – zvyšuje odolnost atd…
Praprvoci:
K pohybu bičík nebo panožky (nebo obojí)
Bičíkovci a kořenonožci
Bičíkovci (mastigophora flagellata):
Heterotrofní
Nemají plastidy
Jeden nebo více bičíků
Nepohlavní rozmnožování – podélné dělení
V nejrůznějších prostředích – i v tělech živočichů
Schopnost žít i ve značně znečištěné vodě
Bodo:
Potrava: zbytky organických látek a bakterie
Dva bičíky
Mělké rybníky a tůně
Trubénky:
Jeden bičík s límečkovitou obrubou vychlípenou z pelikuly
Často tvoří kolonie
Potrava: stejně jako Bodo
Trypanozómy:
Cizopasné, nebezpečné
V krvi, lymfě a mozkomíšním moku obratlovců
Příjem živin osmoticky celým povrchem těla
Pohyb – bičík, pelikulární vychlípenina (undulující membrána)
Trypanozoma spavičná – spavá nemoc, přenos: moucha tsetse
Bičenky:
4-6 bičíků, undulující membrána
Cizopasí v tělech ptáků a savců
Někdy i v pohlavních cestách – přenos pohlavním stykem – můžou ohrozit plodnost
Způsobují zánětlivá onemocnění
Brvitky:
Velký počet bičíků
Žijí v tělech švábů a termitů – umožňují jim živit se dřevem
Rozkládají nestravitelnou celulózu na sacharidy