Krev

- Vykonávají buněčnou imunitu

• Buňky transplantovaných tkání

• Pozměněné buňky nádorové, napadené viry

Lymfocyty B

- Malé buňky, které mohou pronikat z krve do mízních tkání protlačováním mezi endotelovými buňkami krevních vlásečnic

Jsou aktivovány vazbou:

Antigenů cizorodých bílkovin, polysacharidů

Patogenů viry, bakterie, parazitické houby, prvoci

- Po aktivaci se zvětšují a začnou se dělit

Paměťové buňky

Plazmatické buňky – produkují protilátky

Vykonávají imunitu humorální

Mění se na plazmatické buňky

• Na povrchu receptory pro vazbu antigenu

  • Vazbou s antigenem se přeměňují a dělí na plazmatické buňky ty vytvářejí protilátky (imunoglobuliny) obsažené v krevní plazmě, sekretech žláz, mateřském mléce

    • imunoglobuliny - bílkovinné protilátky

    • gama globuliny

    • jedna ze tří frakcí globulinů v krevní plazmě

    • krevní bílkoviny vznikající v mízní tkáni

  • Při setkání s antigenem vzniká:

    • Primární imunitní reakce – poprvé, zajišťují ji protilátky IgM, alergii zajišťují protilátky IgE

    • Sekundární imunitní reakce – podruhé se stejným antigenem, velmi účinná, odpověď organismu je účinnější, rychlejší

      • Využití jako očkování

        • Aktivní imunizace – umrtvené, oslabené mikroorganismy

        • Pasivní imunizace – hotové protilátky léčebné sérum

Imunita

Schopnost organismu bránit se proti cizorodým látkám a patogenům

Druhy:

Imunita specifická

Zprostředkována specifickým imunitním systémem – Lymfocyty B, T

Imunita nespecifická

K projevům patří fagocytóza

Schopnost fagocytózy mají neutrofilni granulocyty, makrofágy

Podílejí se ní:

Lidská kůže – mechanická zábrana, působení baktericidně některými látkami - organické kyseliny, močoviny, soli = pot

Sliny – jejich součástí je baktericidně působící enzym lysozym

HCl – součást žaludečních šťáv

Fagocytující buňky eozinofilní, neutrofilní, granulocyty, monocyty, makrofágy

Interferony – bílkovinné látky produkované buňkami napadenými viry

Interferony uvolněné do prostředí se vážou na receptory v membránách dosud nenapadených buněk tyto buňky se stávají rezistentní vůči virům

Zvýšení tělesné teploty účinkem látek (pyrogenů) produkovaných leukocyty

Zvýšení teploty působí negativně na metabolismus patogenů

3. Krevní destičky = trombocyty

- Tělíska nepravidelného tvaru

- Nejsou buněčnými elementy

- Vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy obrovských buněk megakaryocytů

- Nemají jádro

- Žijí jen několik dní

- Uplatňují se při zastavování krvácení

V 1mm3 – 200-300 tisíc

Srážení krve - hemokoagulace

- Při poranění se trombocyty na vzduchu rozkládají a uvolňují enzym trombokináza

- Trombokináza přeměňuje za přítomnosti Ca2+ protrombin v krevní plazmě na trombin

- Působením trombinu se mění v plazmě rozpustná bílkovina fibrinogen (je součástí krevní plazmy ) na nerozpustný fibrin