Opěrná a pohybová soustava - svaly

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI KOSTERNÍHO SVALU

• EXTENZIBILITA – schopnost svalu prodloužit se při mírném stahu

• ELASTICITA – schopnost svalu vrátit se po přerušení tahu do své původní délky, tj. pružnost

• TONICITA – stav stálého klidového napětí svalových myofibril

• EXCITABILITA – schopnost svalu odpovídat na podráždění smrštěním, tj. dráždivost

• KONTRAKTILITA – tj. smrštitelnost, je to schopnost svalu zkrátit výrazně svou délku za současného zvětšení svého průměru

ROZDĚLENÍ SVALŮ

1. podle funkce

   • ohýbače – flexory

   • natahovače – extenzory

   • přitahovače – adduktory

   • odtahovače - abduktory

   • krutiče – rotatory

   • svěrače – sfinktery

   • rozšiřovače – dilatátory

2. podle vzájemné činnosti

   • antagonistické svaly – pracují protichůdně

   • synergické – pracují souhlasně

3. podle tvaru

   • vřetenovité

   • ploché

   • okružní

   • dlouhé

   • krátké

4. podle směru svalových vláken

   • přímé

   • šikmé

   • příčné

5. podle uložení v těle – sval prsní, čelní, spánkový

6. podle stavby – dvojhlavý, trojhlavý, čtyřhlavý

MECHANISMUS ČINNOSTI KOSTERNÍHO SVALU

I. KLIDOVÝ STAV

Sval v klidu má stálé mírné napětí = svalový tonus. Ve svalových vláknech je v sarkoplazmě vysoký obsah ATP, v sarkoplazmatickém retikulu se nachází vápenaté kationty Ca2+ a troponin zabraňuje vazbě aktinu s myozinem, tzn. aktinová a myozinová vlákna nejsou navzájem spojena

II. SVALOVÝ STAH = KONTRAKCE

Podmět pro svalový stah přichází po motorickém nervovém vlákně. V důsledku podráždění svalového vápenaté ionty přejdou ze sarkoplazmatického retikula do sarkoplazmy a naváží se na troponin, nastane zasunutí aktinových vláken mezi myozinová (vznikne tzv. aktino – myozinový komplex) a nastane svalový stah (spotřeba ATP!)

III. UVOLNĚNÍ SVALU = RELAXACE

Ustává dráždění svalu, vápenaté kationty se přesunou zpět do sarkoplazmatického retikula (tzv. vápníková pumpa) a rozpadne se aktino – myozinový komplex.

Typy svalového stahu

1. stah izotonický – sval se zkracuje, ale jeho napětí se nemění

2. stah izometrický – délka svalu zůstává stejná, zvyšuje se jeho napětí

Pokud se neobnoví množství ATP, které se při kontrakci spotřebovalo, nemůže se rozpadnout aktino – myozinový komplex. To je podstatou tzv. posmrtné křeči – neobnoví se ATP, svaly jsou trvale smrštěny.

HLAVNÍ SVALY LIDSKÉHO TĚLA

(v případě potřeby viz Biologie II v kostce stana 126 – 129)

Svaly hlavy

1. mimické svaly – čelní sval, týlní sval, kruhový sval oční, kruhový sval ústní, sval tvářový, velký sval lícní (tzv. sval smíchu)

2. žvýkací svaly

Svaly krku

• podkožní sval (brání shrnování kůže při pohybech hlavy), zdvihač hlavy

Svaly trupu

1. svaly hrudníku – velký a malý sval prsní, přední pilovitý sval, bránice, vnější a vnitřní mezižeberní svaly (všechny uvedené svaly hrudníku se nějakým způsobem podílí na dýchání – hlavní jsou bránice a mezižeberní svaly)

2. svaly břicha – přímý sval břišní (umožňuje předklon), zevní a vnitřní šikmý sval břišní (umožňují předklon a rotaci trupu), čtyřhlavý sval bederní (napřimuje páteř a uklání trup)

3. svaly zad – sval trapézový (zajišťuje polohu lopatky a otáčí hlavu), sval rhombický (přitahuje lopatku k tělu), široký sval zádový (rotace paže dovnitř, připažení a zapažení), vzpřimovač páteře (rotace trupu), krátké svaly zádové (spojují obratle, uklánějí páteř), zdvihač řitní (jeho částí je svěrač konečníku)