Opěrná a pohybová soustava - svaly
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI KOSTERNÍHO SVALU
EXTENZIBILITA – schopnost svalu prodloužit se při mírném stahu
ELASTICITA – schopnost svalu vrátit se po přerušení tahu do své původní délky, tj. pružnost
TONICITA – stav stálého klidového napětí svalových myofibril
EXCITABILITA – schopnost svalu odpovídat na podráždění smrštěním, tj. dráždivost
KONTRAKTILITA – tj. smrštitelnost, je to schopnost svalu zkrátit výrazně svou délku za současného zvětšení svého průměru
ROZDĚLENÍ SVALŮ
podle funkce
ohýbače – flexory
natahovače – extenzory
přitahovače – adduktory
odtahovače - abduktory
krutiče – rotatory
svěrače – sfinktery
rozšiřovače – dilatátory
podle vzájemné činnosti
antagonistické svaly – pracují protichůdně
synergické – pracují souhlasně
podle tvaru
vřetenovité
ploché
okružní
dlouhé
krátké
podle směru svalových vláken
přímé
šikmé
příčné
podle uložení v těle – sval prsní, čelní, spánkový
podle stavby – dvojhlavý, trojhlavý, čtyřhlavý
MECHANISMUS ČINNOSTI KOSTERNÍHO SVALU
I. KLIDOVÝ STAV
Sval v klidu má stálé mírné napětí = svalový tonus. Ve svalových vláknech je v sarkoplazmě vysoký obsah ATP, v sarkoplazmatickém retikulu se nachází vápenaté kationty Ca2+ a troponin zabraňuje vazbě aktinu s myozinem, tzn. aktinová a myozinová vlákna nejsou navzájem spojena
II. SVALOVÝ STAH = KONTRAKCE
Podmět pro svalový stah přichází po motorickém nervovém vlákně. V důsledku podráždění svalového vápenaté ionty přejdou ze sarkoplazmatického retikula do sarkoplazmy a naváží se na troponin, nastane zasunutí aktinových vláken mezi myozinová (vznikne tzv. aktino – myozinový komplex) a nastane svalový stah (spotřeba ATP!)
III. UVOLNĚNÍ SVALU = RELAXACE
Ustává dráždění svalu, vápenaté kationty se přesunou zpět do sarkoplazmatického retikula (tzv. vápníková pumpa) a rozpadne se aktino – myozinový komplex.
Typy svalového stahu
stah izotonický – sval se zkracuje, ale jeho napětí se nemění
stah izometrický – délka svalu zůstává stejná, zvyšuje se jeho napětí
Pokud se neobnoví množství ATP, které se při kontrakci spotřebovalo, nemůže se rozpadnout aktino – myozinový komplex. To je podstatou tzv. posmrtné křeči – neobnoví se ATP, svaly jsou trvale smrštěny.
HLAVNÍ SVALY LIDSKÉHO TĚLA
(v případě potřeby viz Biologie II v kostce stana 126 – 129)
Svaly hlavy
mimické svaly – čelní sval, týlní sval, kruhový sval oční, kruhový sval ústní, sval tvářový, velký sval lícní (tzv. sval smíchu)
žvýkací svaly
Svaly krku
podkožní sval (brání shrnování kůže při pohybech hlavy), zdvihač hlavy
Svaly trupu
svaly hrudníku – velký a malý sval prsní, přední pilovitý sval, bránice, vnější a vnitřní mezižeberní svaly (všechny uvedené svaly hrudníku se nějakým způsobem podílí na dýchání – hlavní jsou bránice a mezižeberní svaly)
svaly břicha – přímý sval břišní (umožňuje předklon), zevní a vnitřní šikmý sval břišní (umožňují předklon a rotaci trupu), čtyřhlavý sval bederní (napřimuje páteř a uklání trup)
svaly zad – sval trapézový (zajišťuje polohu lopatky a otáčí hlavu), sval rhombický (přitahuje lopatku k tělu), široký sval zádový (rotace paže dovnitř, připažení a zapažení), vzpřimovač páteře (rotace trupu), krátké svaly zádové (spojují obratle, uklánějí páteř), zdvihač řitní (jeho částí je svěrač konečníku)