Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Opěrná a pohybová soustava - svaly

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (985,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

POHYBOVÁ A OPĚRNÁ SOUSTAVA SVALOVÁ SOUSTAVA Zabezpečuje pohyb těla a jeho části. Je tvořena svalovinou příčně pruhovanou (= svalovina žíhaná, kosterní). Lidské tělo obsahuje asi 600 svalů, které tvoří asi 40% hmotnosti těla (hladké svaly jen asi 3%). PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVINA upíná se ke kostře, je ovladatelná lidskou vůlí vzniká z mezodermu je řízená míšními a mozkovými nervy a je pod kontrolou mozkové kůry jesložena z mnohojaderných buněk = svalová vlákna podélně mezi svalovými vlákny probíhají vlásečnice, které zajišťují přívod živin a kyslíku jedno nervové vlákno inervuje zpravidla více svalových vláken – vznikátak motorická jednotka (inervace jednoho svalového vlákna jedním nervovým vláknem –nervosvalová ploténka) svalové vlákno obsahuje tyto hlavní části: povrchová blána = sarkoplazma cytoplazma = sarkoplazma modifikované mitochondrie = sarkozómy endoplazmatické retikulum = sarkoplazmatické retikulum v sarkoplazmě svalového vlákna jsou podélně uloženy myofibrily, které jsou příčinou příčného pruhování a jsou schopny smršťování myofibrily obsahují dva základní typy bílkovinných vláken, která jsou složena z aktinu a myozinu úseky myofibril, schopné smršťování, se označují jakosarkomery aktinová vlákna jsou silnější a jednolomná, myozinová slabší a dvojlomná aktinová a myozinová vlákna jsou navzájem spojena tropomyozinem, na který se váže další bílkovina troponin vlákna aktinu jsou částečně zasunuta mezi vlákna myozinu – jeví se jako příčné pruhování STAVBA KOSTERNÍHO SVALU 10 až 100 svalových vláken spojených vazivem tvořísnopeček, soubor několika vazivem spojených snopečků se označuje jakosnopec, spojením několika snopců vznikásval vazivový obal na povrchu svalu se nazývápovázka = fascie nejširší část svalu se označuje jako svalovébříško (též hlava) začátky a úpony svalů tvoříšlachy a jimi se svaly připojují ke kostře svaly jsou velmi silně prokrveny při poruše inervace svalu nastává ztráta hybnosti –dystrofie, při úbytku svalové hmoty (např. ve stáří) nastáváatrofie CHEMICKÉ SLOŽENÍ KOSTERNÍHO SVALU 75% vody, aktin a myozin, myoglobin (bílkovinná látka, schopná přenosu kyslíku ke svalům), glykogen (polysacharid, zdroj energie pro svalovou práci)ATP a kreatinfosfát (zdroj energie),enzymy (např. adenosintrifosfatáza – nutná pro štěpení ATP při svalové kontrakci – uvolnění energie) SpotřebovanýATP se musí po uvolnění svalu (po proběhnuté kontrakci)regenerovat (obnovit se jeho původní množství). Regenerace probíháanaerobně – v tzv. rychlých bílých svalech (pracuji velmi rychle ale snadno se unaví, mají širší vlákna a méně myoglobinu) neboaerobně v tzv. pomalých červených svalech (mají přesně opačné vlastnosti než bílé). Při dlouhodobé svalové námaze a nedostatečnému přísunu kyslíku do svalů vzniká tzv.kyslíkový dluh a ve svalech se hromadíkyselina mléčná, která způsobuje bolest svalů (prevence před jejich poškozením, protože při bolesti svalů ustává fyzická námaha). Stav hromadění kyseliny mléčné ve svalech se označuje jakoacidóza. Příčinou svalové únavy je i vyčerpání zdrojů energie ve svalech (hlavně ATP). ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI KOSTERNÍHO SVALU EXTENZIBILITA – schopnost svalu prodloužit se při mírném stahu ELASTICITA– schopnost svalu vrátit se po přerušení tahu do své původní délky, tj. pružnost TONICITA – stav stálého klidového napětí svalových myofibril EXCITABILITA – schopnost svalu odpovídat na podráždění smrštěním, tj. dráždivost KONTRAKTILITA – tj. smrštitelnost, je to schopnost svalu zkrátit výrazně svou délku za současného zvětšení svého průměru ROZDĚLENÍ SVALŮ podle funkce ohýbače – flexory natahovače – extenzory přitahovače – adduktory odtahovače - abduktory krutiče – rotatory svěrače – sfinktery rozšiřovače – dilatátory podle vzájemné činnosti antagonistické svaly – pracují protichůdně synergické – pracují souhlasně podle tvaru vřetenovité ploché okružní dlouhé krátké podle směru svalových vláken přímé šikmé příčné podle uložení v těle – sval prsní, čelní, spánkový podle stavby – dvojhlavý, trojhlavý, čtyřhlavý MECHANISMUS ČINNOSTI KOSTERNÍHO SVALU I.KLIDOVÝ STAV Sval v klidu má stálé mírné napětí = svalový tonus. Ve svalových vláknech je v sarkoplazmě vysoký obsah ATP, v sarkoplazmatickém retikulu se nachází vápenaté kationty Ca2+ a troponin zabraňuje vazbě aktinu s myozinem, tzn. aktinová a myozinová vlákna nejsou navzájem spojena II.SVALOVÝ STAH = KONTRAKCE Podmět pro svalový stah přichází po motorickém nervovém vlákně. V důsledku podráždění svalového vápenaté ionty přejdou ze sarkoplazmatického retikula do sarkoplazmy a naváží se na troponin, nastane zasunutí aktinových vláken mezi myozinová (vznikne tzv.aktino – myozinový komplex) a nastane svalový stah (spotřeba ATP!) III.UVOLNĚNÍ SVALU = RELAXACE Ustává dráždění svalu, vápenaté kationty se přesunou zpět do sarkoplazmatického retikula (tzv. vápníková pumpa) a rozpadne se aktino – myozinový komplex. Typy svalového stahu stah izotonický – sval se zkracuje, ale jeho napětí se nemění stah izometrický – délka svalu zůstává stejná, zvyšuje se jeho napětí Pokud se neobnoví množství ATP, které se při kontrakci spotřebovalo, nemůže se rozpadnout aktino – myozinový komplex. To je podstatou tzv.posmrtné křeči – neobnoví se ATP, svaly jsou trvale smrštěny. HLAVNÍ SVALY LIDSKÉHO TĚLA (v případě potřeby viz Biologie II v kostce stana 126 – 129) Svaly hlavy mimické svaly – čelní sval, týlní sval, kruhový sval oční, kruhový sval ústní, sval tvářový, velký sval lícní (tzv. sval smíchu) žvýkací svaly Svaly krku podkožní sval (brání shrnování kůže při pohybech hlavy), zdvihač hlavy Svaly trupu svaly hrudníku – velký a malý sval prsní, přední pilovitý sval, bránice, vnější a vnitřní mezižeberní svaly (všechny uvedené svaly hrudníku se nějakým způsobem podílí na dýchání – hlavní jsou bránice a mezižeberní svaly) svaly břicha – přímý sval břišní (umožňuje předklon), zevní a vnitřní šikmý sval břišní (umožňují předklon a rotaci trupu), čtyřhlavý sval bederní (napřimuje páteř a uklání trup) svaly zad – sval trapézový (zajišťuje polohu lopat

Témata, do kterých materiál patří