Organismy a prostředí z pohledu genetiky a ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
26. Organismy a prostředí z pohledu genetiky a ekologie
Genetika a populace
Ekologie a populace
Ekologie = nauka o vztahu mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem
organismus je otevřený systém (výměna energií, látek, informací)
důležitá schopnost:
adaptace = přizpůsobování se novým podmínkám
tolerance = schopnost daného organismu vyrovnávat se
životní podmínky:
abiotické (světlo, teplo, voda, vzduch, horniny/půda)
biotické (ostatní organismy a vztahy s nimi)
Organismus a prostředí
ekologická valence = rozmezí podmínek, v nichž je organismus schopen existovat
druhy stenoekní – úzká ekologická valence (mohou sloužit jako bioindikátory)
druhy euryekní – širší ekologická valence (značná adaptabilita, časem vznikají [stále v rámci jednoho druhu] trochu odlišné ekotypy → za určitých podmínek může vést i ke vzniku nového druhu)
areál = území, kde se organismus vyskytuje – buď primární (původní = autochtonní druh), nebo sekundární (zavlečený = alochtonní druh)
kosmopolit – široký areál výskytu
endemit – malý areál výskytu
relikt – zbytek druhu na určitém území (např. ostružiník moruška v Krkonoších)
Abiotické podmínky prostředí
světlo, teplo, vzduch, voda, půda
Světlo
hlavní zdroj energie pro život
dopadá záření o vlnové délce 290-5000 nm
UV
z 90 % zachyceno ozonosférou
tvorba vitaminu D v kůži člověka
brzdí růst rostlin
mutagen
Viditelné světlo
intenzita
nízká intenzita zpomaluje fotosyntézu, vysoká ničí fotosyntetický aparát
u živočichů ovlivňuje orientaci a úroveň pigmentu
Kvalita
umožňuje barevné vidění u živočichů (ne všichni vnímají barvy stejně)
rostliny ji využívají pro fotosyntézu (barviva využívají různé části spektra)
Délka osvětlení
živočichové a rostliny jsou přizpůsobeny fotoperiodismu (režim den a noc)
ovlivňuje kvetení rostlin (krátkodenní – podzim, jaro dlouhodenní – jaro, léto)
u živočichů ovlivňuje biorytmy (migrace, zimní spánek, aktivita
Infračervené
organismy ho vnímají jako teplo
Teplo
zdroj tepla:
infračervené záření, okolního prostředí, vnitřní katabolické reakce
teplotní optimum u většiny rostlin a živočichů: 15–30 °C
eurytermní organismy – snesou velké výkyvy teplot
stenotermní organismy = snesou malé kolísání teplot (teplomilné, chladnomilné)
vliv tepla na rostliny:
pohání fotorespiraci
jarovizace –
vliv teplot na živočichy:
ektotermní (studenokrevní) – teplota těla závisí na okolí, malá produkce a vysoké ztráty tepla (teplotu ovlivňuje: zbarvení, příjem potravy, aktivita)
endotermní (teplokrevní) – vysoký produkce tepla, termoizolace a termoregulace
hibernace – aktivní schopnost změnit tělesnou teplotu podle potřeby a udržovat homeostázi v podmínkách podchlazení
estivace – letní spánek
Bergmanovo pravidlo – jedinci téhož druhu mají v teplejších částech svého areálu menší tělo, zvířata v chladnějších oblastech mají větší objem těla