Organismy a prostředí z pohledu genetiky a ekologie

• vyjádřena buď počtem jedinců nebo jejich biomasou na jednotku plochy nebo objemu

• velká u drobných organismů, malá u velkých

• zjišťuje se sčítáním, odchytem, značkováním

1. Růst populace

• množivost (natalita) – fyziologická (biotický potenciál) × skutečná (ekologická)

• úmrtnost (mortalita) – vysoká u druhů s vysokou natalitou, závisí na vnějších podmínkách

• stěhování (migralita) – emigrace, imigrace

• typy růstu populace

  • J-křivka: exponenciální, chybí přirozený nepřítel

  • S-křivka: sigmoidní, velikost populace regulována vnějšími faktory

1. Kolísání populace

• závisí na charakteru rozmnožování (partenogeneze, vývojové cykly)

• oscilace – krátkodobé kolísání (v průběhu roku)

• fluktuace – kolísání v průběhu několika let (některé druhy pravidelné přemnožení – např. bekyně mniška každých 7 let)

1. rozmístění populace (disperze)

• rovnoměrné – v populaci se silnou vnitrodruhovou konkurencí (stromy v lese)

• náhodné – málo časté (potemníci v mouce)

• shloučené – nejčastější (trsy rostlin, stáda živočichů)

1. struktura populace

• podle pohlaví – poměr samců a samic

• podle věku – poměr zastoupení věkových kategorii

  • perspektivní populace – převaha mladších jedinců

  • stagnující populace – převaha pohlavně vyspělých jedinců

  • vymírající populace – převaha starých jedinců

• podle sociální hierarchie – vzájemné vztahy a postavení jedinců

Vztahy mezi populacemi

• neutrální (naturalismus)

• pozitivní

  • protokooperace, komenzalismus, mutualismus (dříve symbióza)

• negativní

  • predace, parazitismus, amenzalismus

Neutralismus – populace na sobě zcela nezávislé, neovlivňují se

Protokooperace – volné, dočasné, vzájemně prospěšné spojování populací (společné hnízdění ptáků, dočasné spojení pštrosů a zeber)

Komenzalismus – soužití pro jeden druh nezbytné, druhý není závislý ani poškozen (epifytní rostliny využívají oporu stromů, hyeny dojídají po lvech)

Mutualismus – soužití nezbytné pro obě populace, oběma prospěšné, trvalá vazba, koevoluce (hlízkové bakterie + bobovité rostliny)

Konkurence – vzájemné soutěžení o zdroje, mezidruhová i vnitrodruhová (káně a poštolka soupeří o drobné hlodavce)

Predace – vztah dravec a kořist, udržuje se rovnovážný stav mezi oběma populacemi (králík a rys)

Parazitismus – vztah parazit a hostitel, parazit žije na úkor hostitele, ale nezabíjí ho, parazit je zpravidla menší, vztah dlouhodobější

Amenzalismus – jedna populace vytváří látky, které omezují populaci druhou (trnovník akát a semenáčky jiných rostlin, toxiny sinic a ryby)

Společenstva

• soubory populací různých druhů na určitém biotopu

• fytocenóza, zoocenóza (příp. i dílčí společenstva)

• ráz společenstva určuje dominantní populace

1. Stratifikace společenstva

• v prostoru:

  • svislé (vertikální) – patra (např. patra v lese: kořenové, mechové, bylinné, keřové, stromové)

  • vodorovné (horizontální) – rozdíl mezi středem a okrajem společenstva – důležité jsou i ekotony (= hraniční pásma mezi biocenózami)