Organismy a prostředí z pohledu genetiky a ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
pozorovatelné například při stoupání na tropickou velehoru Kilimandžáro: postupně (se zvyšující se nadmořskou výškou) savany → horský (mlžný les) → vřesoviště, rašeliniště → horská polopoušť (afroalpinský stupeň) → vrcholová zóna (sníh, led, kamení)
Ekosystém
biocenóza + biotop (úzké sepětí)
může mít různý rozsah (studánka × tropický deštný les)
Tok látek v ekosystému
produkce a konzumace v ekosystému
primární producenti (autotrofové)
konzumenti (heterotrofové) 1. řádu (býložravci), 2. řádu (masožravci, všežravci) a 3. řádu (další masožravci a všežravci) – zároveň i sekundární producenti organické hmoty
dekompozitoři (reducenti)
potravní řetězec
energeticko-potravní vztahy mezi organismy
pastevně-kořistnický: býložravci → masožravci, většinou rozvětvený
dekompoziční: rozklad mrtvé organické hmoty (nejdříve tvorba humusu, dále jeho mineralizace – bakterie)
potravní pyramida – spojením potravních řetězců
tok látek a energií je jednosměrný
potravní pyramida
spojení všech potravních řetězců v ekosystému
jednosměrný tok látek a energie
na každém stupni ztráty v podobě tepelné energie
Přírodní ekosystém
schopné autoregulace – dynamická rovnováha, udržují stabilitu, při částečném narušení možnost obnovy
schopné vývoje – adaptace na změny podmínek
vysoká biodiverzita
velká složitost potravních vztahů
dnes velmi vzácné
Umělé ekosystémy
dnes nejčastější
nestabilní, neschopné autoregulace
nutné zásahy a udržování člověkem (dodávání energie)
druhově chudé – často monokultury (např. kukuřičné pole, smrkový les)
dočasně vysoká produktivita
Biosféra
živý obal země
Biochemické cykly
cyklus uhlíku
Uhlík z atmosféry je ve formě CO2 pohlcován zelenými rostlinami a prostřednictvím fotosyntézy zabudován do organické hmoty. Organicky vázaný uhlík je zčásti organismy prodýchán (vzniká opět CO2) a část se hromadí ve formě odpadních produktů a masy odumřelých zbytků, které jsou dále zpracovávány reducenty (opět se uvolňuje CO2). Hlavní zásobárnou uhlíku na Zemi jsou oceány (je rozpustný ve vodě), kde je využíván fytoplanktonem k fotosyntéze. Přesuny uhlíku mezi atmosférou a oceánem se uskutečňují prostřednictvím srážek a dále difúzí přes hladinu.