Genetika

Genetický kód

- univerzální

- uložen vždy na DNA (kromě virů), info na primární struktuře nukleové kyseliny

- obsahuje 64 různých kodonů, což jsou trojice neboli triplety těch dusíkatých bází

- kodony se čtou na mRNA

- důležitý iniciální kodón –> vždy AVG – kóduje aminokyselinu (–> začíná ním každá bílkovina)

- pro ukončení tvorby v bílkovině existují tzv. stoprignály = terminační signály = terminátory (triplety UAA, UAG, UGA)

Proteosyntéza

= tvorba bílkovin

- složitý, ale zároveň základní životní děj, který v buňkách probíhá

- jsou pro ni důležité:

• ribozomy (tam probíhá)

• mRNA (tam jsou kodóny)

• tRNA (přináší aminokyselinu)

• enzymy – ty to katalyzují

- ribozomy se při ní spojí – velká, malá pomocí atomů Mg

- mezi nimi projíždí vlákno mRNA –> ribozom se po něm posouvá

- na ribozomu je několik důležitých vazebných míst – místo A (aminoacylové)

- k němu přijíždí tRNA a přináší aminokyselinu

- dle přečteného kodonu – místo P – peptidilové místo

- je zde navázaná tRNA, která nese určitou dobu (než dorazí nová) vznikající řetězec bílkovin

- poslední místo se nazývá peptidyl transferázové

- zde dochází k připojení nové aminokyseliny na dosavadní peptidový řetězec

- rychlost – na ribozomu konstantní, 15 aminokyselin za 1 minutu

- zvýší se zapojením většího počtu ribozomů

- komplex mRNA s více ribozomy = polyzom

Genetika eukaryotické buňky

- soubor všech genů v buňce je genom ( jaderný a mimojaderný)

- největší gen má 2, 5 milionů nukleotidů

- kóduje bílkovinu dystrofin

- nejmenší gen má pouze 500 nukleotidů

- kóduje jeden z histonů

- chromozomy, které jsou v jádře jsou označovány jako jaderné chromozomy (karyotyp)

- v jádře je genetický materiál v podobě chromatinu

- základem chromatinu je nukleohistonové vlákno

- nukleohistonové vlákno je dvoušroubovice DNA a na ní navázané histony

- vždy 8 bílkovin histonu je obtočených 1, 75 závitem DNA = nazývá se to nukleozom

- před dělením jádra vznikajíu v chromatinu chromozomy (proces kondenzace, spiralizace)

- chromozomy jsou jednochromatidové poté syntézou DNA vznikají dvou chromatidové

Diploidní buňka

- má plnou sadu chromozomu

- označujeme ji Zn

- člověk má 46 chromozomů (28 párů)

- počítají se všechny tělní kromě pohlavních

- v pohlavních je haploidní počet

- různé druhy organismů mají charakteristický počet chromozomů

- chromozomy dělíme na:

• tělní = chromatické/ antozomy

- u člověka je to 22 párů

• gonozomy

- XY

- XX

- chromozomy homologické –> 2 stejné v páru

- chromozomy heterologické –> různé v rámci jedné sady

Genetika mnohobuněčných organismů

NEPOHLAVNÍ

- při nepohlavním rozmnožování vznikají potomci s identickou výbavou jakou měli rodiče

- využití v zemědělství

POHLAVNÍ

- může vzniknout výhodná vlastnost