4.Pletiva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pletiva (Textus)
soubor buněk stejného tvaru, funkce
histologie (věda o stavbě pletiv)
Pletiva podle způsobu vzniku
Pravá pletiva
vznikla dělením buněk na dceřiné buňky
zůstávají navzájem spojené, tvoří těla vyšších rostlin
Nepravá pletiva
vznikla seskupením původně volných buněk
Pletiva podle schopnosti se dělit
Primárně dělivá pletiva
mají zachovalou schopnost se dělit
buňky s velkým jádrem a množstvím cytoplazmy
vrcholové meristémy (na vrcholu stonků, větví, kořenů)
protoderm (dává základ pokožce, někdy podpokožkovým buňkám)
základní meristém (tvoří buňky základního pletiva)
prokambium (odděluje buňky prvotních vodivých pletiv)
Druhotně dělivá pletiva
umožňují druhotné tloustnutí zvláště u dřevin
druhotné meristémy, veškerá borka, dřeň tvořena druhotnými pletivy
-
korek (korkotvorné pletivo (felogén), vícevrstevnaté, izolant)
-
kambium (podílí se na vzniku a stavbě letokruhů, nahosemenné, dvouděložné)
jarní (větší, mocnější), letní (menší, tmavší)
Trvalá pletiva
vznikají činností dělivých pletiv, buňky se prodlužují, ztrácejí schopnost se dělit
součást trvalých pletiv (parenchym, kolenchym, sklerenchym)
Pletiva podle stavby a tvaru
Parenchym
tenkostěnné buňky, mezibuněčné prostory
stejná výška, šířka, délka, tvoří ho živé buňky
buněčná stěna není ztlustlá
prozenchym
-
podélně protáhlé buňky, šikmé přehrádky (cévní svazky)
-
idioblasty (liší se obsahem, tvarem, obsahují pryskyřice, silice)
-
mléčnice (několik metrů dlouhé trubice, produkují mléko, latex, pryšec, mák)
aerenchym
-
prostory vyplněné vzduchem, hvězdnicovité buňky
-
výskyt bahenní rostliny, vodní rostliny (sítiny)
Kolenchym
bez mezibuněčných prostor, zpevňuje a vyztužuje rostlinu (stonek hluchavkovitých)
živé buňky, buněčné stěny ztlustlé v rozích (zpevněné ligninem)
Sklerenchym
bez mezibuněčných prostor, impregnace ligninem, plazmodezmy
buněčné stěny ztlustlé, zpevněné po celém povrchu
součást cévních svazků, podélné pruhy ve stoncích a listech
pecky, ořechy, zrníčka v dužině hrušky
sklerenchymatické vlákno (konopí, len, přadné rostliny)
Prosenchym
silně protáhlé buňky se šikmými přepážkami, vyskytují se v cévních svazcích
Pletiva podle funkce
Krycí pletivo
ploché buňky bez mezibuněčných prostor, bez chloroplastů
prvotní pletivo, jednovrstevné (pokrývá orgány rostlin, tvoří pokožku)
epidermis
-
pokožka nadzemních částí rostlin (pokryta kutikulou, brání vysychání, vosky)
-
průduchy (stoma)
-
styk rostliny s vnějším prostředím (výměna plynů, výpar vody)
-
funkce při transpiraci (hospodaření s vodou ve formě vodních par)
-
průduchová štěrbina se otevírá, zavírá
-
nadzemní části rostlin, spodní strana listu, výjimka u leknínů
-
stavba (dvě svěrací buňky, jedna průduchová štěrbina, chloroplasty)
-
hydatody
-
vodní skulina (podobnost s průduchy)
-
gutace (vytlačovaná voda ve formě kapek na povrch)
-
neustále otevřené (kontryhel, lomikameny, rostliny v tropech)
-
chlupy (trichomy)
-
krycí (husté, stříbřité, chrání pokožku před přehříváním, muškát)
-
ostnité (háčkovité, ochrana před okusem, přichycení na oděv, opuncie)
-
žahavé (po odlomení špičky únik žahavé tekutiny, kopřiva)
-
žláznaté (obsahují různé sekrety, máta, hluchavka)
-
vstřebávací (tentakule (rozklad potravy), masožravé rostliny, rosnatka)
-
emergence (zvláštní výrůstky, na jejichž stavbě se podílí podpokožkové pletivo)
-
ochranný význam, ostny kaktusu, trnky, hrušně (kolce), trny u růží
rhizodermis
-
pokožka kořenů (bez průduchů, kutikuly)
-
brání pronikání bakterií hub, jiným infekcím
-
kořenové vlásky (funguje až 20 dní, příjem živin)