Systém a evoluce cévnatých rostlin

Systém a evoluce cévnatých rostlin

Oddělení: Rhyniophyta

• Nejstarší suchozemské rostliny

• Výskyt: prvohory (silur, devon) – přechod z bažin na souš – dnes vyhynulé

• 1 cévní svazek – dřevostředný

• Stavba:

• Příchytná vlákna (rhizoidy), soužití s houbami (mykorrhiza)

• Nadzemní část – prýt – nepravidelně vidličnatě větvený, zelený, bezlistý, zakončen telomy

• Telomy – sterilní (neplodné), fertilní – plodné zakončené sporangiem a v něm výtrusy

• Zástupci: Psilophyton, Rhynia

Kapraďorosty

• Plavuně (Lycopodiophyta)

• Přesličky (Equisetophyta)

• Kapradiny (Polypodiophyta)

Společné označení kapraďorosty nebo cévnaté výtrusné rostliny

Charakteristika:

• Vývoj v prvohorách (karbon, perm)

• Dříve stromy – dnes byliny

• Význam při vzniku uhlí

• Pravé cévní svazky

• Sporofyt - kořen, stonek, list

• Gametofyt – nezávislý na S, prokel pohlavní orgán

• Pohlavní a nepohlavní generace – sporofyt nezávislý na gametofytu

• Rozmnožování pomocí výtrusů

• Netvoří květy a semena

• Spermatozoidy obrvené a pohyblivé

• Gametofyt tvořen 2 typy – gametangia (pelatky) – spermatozoidy

archegonia (zárodečníky) – vaječné buňky

Životní cyklus

• 1) z haploidního výtrusu vyroste prokel (prothalium) – pohlavní generace - gametofyt

• 2) na něm samčí (pelatky) a samičí (zárodečníky)

• 3) z pelatek – vyrejdí obrvené spermatozoidy - putují ke zralým zárodečníkům

• 4) z oplozené vaječné buňky se vyvíjí diploidní generace – sporofyt

• 5) sporofyt = zygota, zárodek a později rostlinka – na ní výtrusnice a v nich vznikají redukčním dělením haploidní výtrusy

Fáze sporofytu

1. Vývoj začíná zygotou

2. Vznik rostliny – dospívání

3. Na listech se tvoří výtrusnicové kupky kryté ostěrou

4. Výtrusy dozrávají ve výtrusnicích

Fáze gametofytu

1) Vysypání výtrusů

2) Vyroste prokel – vytvoří se rhizoid na něm prokel (prothalium)

3) Vytváří se pelatky a zárodečníky (někdy mohou být prokly dvoudomé – buď pelatky nebo jen zárodečníky)

4) Po splynutí dochází k oplození a tvorba sporofytu

Oddělení: Plavuně – Lycopodiophyta

• Odvození od rhyniofyt

• Byliny drobnějšího růstu

• Vidličnaté větvení stonku

• Na konci stonku výrazné výtrusnicové klasy s výtrusy

• Spermatozoidy jsou dvoubrvé

• Relativně vzácné – chráněné

• Výskyt: lesy, kyselé půdy, pastviny

Plavuň vidlačka - kyselé půdy, podhorské lesy

Vranec jedlový

Vraneček brvitý

Oddělení: Přesličky – Equisetophyta

• Vytrvalé byliny (dříve dřeviny)

• Mají plazivé oddenky

• Lodyhy duté, článkované, podélně rýhované

• Asimilační listy - úzké drobné listy, vybíhají přeslenitě ze stonku, místa kde vybíhají listy se nazývají UZLINY – NODY

• Výtrusné listy – tvoří šištici

• Spory jsou opatřené 4 Mrštníky (HAPTERY) – vymrštění spor do dálky

• Jednodomý prokel stejně jako u plavuní

Zástupci:

Přeslička rolní - 2 typy lodyh

• Jarní – nezelená, nevětvená, neprobíhá fotosyntéza, obsahují výtrusnicový klas – plodná, slouží k rozmnožování

• Letní – zelená, neplodná, vytváří asimiláty

• Nepříjemný plevel

• Okraje cest, hřbitovy

• Léčivka