Systém a evoluce cévnatých rostlin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Systém a evoluce cévnatých rostlin
Oddělení: Rhyniophyta
Nejstarší suchozemské rostliny
Výskyt: prvohory (silur, devon) – přechod z bažin na souš – dnes vyhynulé
1 cévní svazek – dřevostředný
Stavba:
Příchytná vlákna (rhizoidy), soužití s houbami (mykorrhiza)
Nadzemní část – prýt – nepravidelně vidličnatě větvený, zelený, bezlistý, zakončen telomy
Telomy – sterilní (neplodné), fertilní – plodné zakončené sporangiem a v něm výtrusy
Zástupci: Psilophyton, Rhynia
Kapraďorosty
Plavuně (Lycopodiophyta)
Přesličky (Equisetophyta)
Kapradiny (Polypodiophyta)
Společné označení kapraďorosty nebo cévnaté výtrusné rostliny
Charakteristika:
Vývoj v prvohorách (karbon, perm)
Dříve stromy – dnes byliny
Význam při vzniku uhlí
Pravé cévní svazky
Sporofyt - kořen, stonek, list
Gametofyt – nezávislý na S, prokel pohlavní orgán
Pohlavní a nepohlavní generace – sporofyt nezávislý na gametofytu
Rozmnožování pomocí výtrusů
Netvoří květy a semena
Spermatozoidy obrvené a pohyblivé
Gametofyt tvořen 2 typy – gametangia (pelatky) – spermatozoidy
archegonia (zárodečníky) – vaječné buňky
Životní cyklus
1) z haploidního výtrusu vyroste prokel (prothalium) – pohlavní generace - gametofyt
2) na něm samčí (pelatky) a samičí (zárodečníky)
3) z pelatek – vyrejdí obrvené spermatozoidy - putují ke zralým zárodečníkům
4) z oplozené vaječné buňky se vyvíjí diploidní generace – sporofyt
5) sporofyt = zygota, zárodek a později rostlinka – na ní výtrusnice a v nich vznikají redukčním dělením haploidní výtrusy
Fáze sporofytu
Vývoj začíná zygotou
Vznik rostliny – dospívání
Na listech se tvoří výtrusnicové kupky kryté ostěrou
Výtrusy dozrávají ve výtrusnicích
Fáze gametofytu
1) Vysypání výtrusů
2) Vyroste prokel – vytvoří se rhizoid na něm prokel (prothalium)
3) Vytváří se pelatky a zárodečníky (někdy mohou být prokly dvoudomé – buď pelatky nebo jen zárodečníky)
4) Po splynutí dochází k oplození a tvorba sporofytu
Oddělení: Plavuně – Lycopodiophyta
Odvození od rhyniofyt
Byliny drobnějšího růstu
Vidličnaté větvení stonku
Na konci stonku výrazné výtrusnicové klasy s výtrusy
Spermatozoidy jsou dvoubrvé
Relativně vzácné – chráněné
Výskyt: lesy, kyselé půdy, pastviny
Plavuň vidlačka - kyselé půdy, podhorské lesy
Vranec jedlový
Vraneček brvitý
Oddělení: Přesličky – Equisetophyta
Vytrvalé byliny (dříve dřeviny)
Mají plazivé oddenky
Lodyhy duté, článkované, podélně rýhované
Asimilační listy - úzké drobné listy, vybíhají přeslenitě ze stonku, místa kde vybíhají listy se nazývají UZLINY – NODY
Výtrusné listy – tvoří šištici
Spory jsou opatřené 4 Mrštníky (HAPTERY) – vymrštění spor do dálky
Jednodomý prokel stejně jako u plavuní
Zástupci:
Přeslička rolní - 2 typy lodyh
Jarní – nezelená, nevětvená, neprobíhá fotosyntéza, obsahují výtrusnicový klas – plodná, slouží k rozmnožování
Letní – zelená, neplodná, vytváří asimiláty
Nepříjemný plevel
Okraje cest, hřbitovy
Léčivka