Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. Stavba těla rostlin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (7.84 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

7. MAT. OTÁZKA

Stavba těla rostlin

  • nejníže organizované rostliny tvoří jedna buňka (krásnoočko)

  • vyšší stupeň organizace – spojení buněk v kolonie (váleč) – určitá specializace buněk

  • nejjednodušší mnohobuněčné rostliny mají stélku (thallus), buňky jsou tvarově i funkčně málo rozlišeny (řasy, sinice, houby, primitivnější mechorosty, některá vývojová stadia přesliček, kapradin a plavuní)

  • těla vyšších rostlin jsou tvořena pletivy

Pletiva

  • soubory buněk, které vykonávají stejné funkce a které mají přibližně stejný tvar a stejnou velikost

  • histologie – nauka o rostlinných pletivech

  • dva druhy pletiv podle schopnosti dělení:

  • dělivá (meristematická) – mají zachovanou dělivou schopnost, parenchymatické buňky s relativně velkými jádry

  • trvalá – vznikají činností dělivých pletiv, funkčně rozlišené buňky, které ztratily schopnost dále se dělit

  • dva druhy pletiv podle původu:

    • pravá – vznikají dělením buněk

    • nepravá - vyskytují se u hub, vznikají druhotným srůstem z vláken - plektenchym

  • čtyři druhy rostlinných pletiv podle tloušťky buněčné stěny, podle přítomnosti či nepřítomnosti mezibuněčných prostorů a podle tvaru:

    • parenchym - tvořen tenkostěnnými buňkami stejných rozměrů ve všech směrech

      • četné mezibuněčné (intracelulárami) prostory

      • palisádový – vjednom směru protáhlé vzájemně rovnoběžné buňky (asimilační pletivo listu)

      • mezenchym – buňky kulovitého tvaru s četnými mezibuněčnými prostorami (v mladých částech rostlin)

      • zvláštní podskupina - aerenchym - u vodních rostlin, které potřebují být hodně nadlehčené  intracelulární prostor větší než samotné buňky

  • prosenchym - složen z jednosměrně protažených buněk se šikmými příčnými přehrádkami

    • bez intracelulár

    • nejčastěji v cévních svazcích

    • mladší buňky tenkostěnné, starší tlustostěnné

  • kolenchym - v místech, kde byly intraceluláry, je buněčná stěny nápadně ztloustlá (v rozích)

  • tvořena tenkostěnnými buňkami

  • ve zvláštních případech může mít buňka ztloustlou celou jednu stěnu - deskovitý kolenchym

  • vyskytuje se ve stoncích, v mladých, rostoucích orgánech

    • sklerenchym - buněčné stěny značně ztloustlé s kanálky

      • kanálky pronikají jemná plasmatická vlákenka – plasmodesmy - umožňují spojení se sousedními buňkami

      • buňky později odumírají a sklerenchymatické pletivo má funkci mechanické opory

      • v plodech

  • idioblasty – buňky, které se od ostatních buněk v pletivu liší tvarem, buněčným obsahem (obsahují ve vakuole třísloviny), apod.

Systémy pletiv

  • pletiva dělivá (meristémy) – umožňují růst rostlin

    • zachovávají si trvale nebo dočasně schopnost dělení buněk

    • buňky malé, tenkostěnné, těsně k sobě přiléhají, mají velké jádro, hodně cytoplasmy a vysokou intenzitu látkové přeměny

    • dělení:

      • protomeristém – původní dělivé pletivo, tvoří ho jedna nebo několik buněk

      • primární meristém – vzniká z protomeristému a vyskytuje se ve vegetačních vrcholech kořenů a stonků a v různých zónách listu, v kolénkách trav, podporuje napřimování rostlin

      • sekundární meristém – vzniká obnovením dělivé funkce trvalých pletiv, nejdůležitější jsou kambium a felogén, které se vyskytují u druhotně tloustnoucích rostlinných orgánů (činnost kambia – vznikají druhotná vodivá pletiva, činnost felogénu – druhotná kůra)

Témata, do kterých materiál patří