7. Stavba těla rostlin

• pokožku – na svrchní i spodní straně listu, pokrytá kutikulou, s průduchy převážně na spodní straně

• mezofyl – mezi spodní a svrchní pokožkou, je rozlišen na:

  • palisádový parenchym – pod svrchní pokožkou listu, tvořen protáhlými buňkami s velkým množstvím chloroplastů

  • houbový parenchym – buňky nepravidelného tvaru obsahující menší množství chloroplastů, odděleny velkými mezibuněčnými prostorami, sběrné buňky odvádějí asimiláty, které vznikají v mezofylu, do lýka cévních svazků

• cévní svazky – mají vodivou funkci a zpevňují list, od mezofylu jsou odděleny parenchymatickou nebo sklerenchymatickou pochvou, postupným rozvětvováním se ztenčují, uspořádání cévních svazků (žilek) v listové čepeli se nazývá listová žilnatina (např. souběžná, zpeřená, dlanitá nebo rovnoběžná)

• listy mohou plnit různé funkce – přizpůsobení tvaru a vnitřní stavby, modifikace:

• trny – trnité výběžky, mají ochrannou funkci (trnovník akát)

• listové úponky – umožňují přichycení (hrách)

• cibule – zdužnatělé listy, slouží k hromadění látek a vegetativními rozmnožování (cibule kuchyňská)

  • trn vznikl přeměnou listu, osten je výběžek, na jehož vzniku se podílely pokožkové a podpokožkové buňky!!

• listy některých rostlin slouží jako potrava pro člověka (hlávkové zelí, špenát, kapusta), léčivo (máta), koření (vavřín – bobkový list, majoránka), pochutina (čajovník), surovina pro průmysl (tabák) nebo krmivo pro zvířata (pícniny)

Květ

• soubor přeměněných listů, sloužící k pohlavnímu rozmnožování

• složen z květní stopky upevňující list ke stonku, květního lůžka – rozšířené horní části květní stopky, na němž jsou umístěné květní obaly (kalich, koruna, popř. okvětí) a reprodukční orgány (tyčinky a pestík)

• květní obaly se nepodílejí přímo na rozmnožování, bávají barevně a tvarově rozlišené na:

• kalich (calyx) – vnější část květního obalu, většinou tvořen zelenými lístky, v pupenu obaluje a chrání ostatní části květu

• korunu (corolla) – vnitřní část květního obalu, většinou nápadná, pestře zbarvená

• nejsou-li květní obaly rozlišeny na kalich a korunu, jedná se o okvětí (perigon), skládá se z tvarově a barevně nerozlišených okvětních lístků – typické pro jednoděložné rostliny

• reprodukční orgány se přímo podílejí na rozmnožování, rozeznáváme:

• tyčinky – samčí pohlavní orgány, produkují pylová zrna (mikrospory), jsou rozlišeny na tenkou nitku a prašník tvořený dvěma prašnými váčky, z nichž každý má dvě prašná pouzdra, ve kterých se diferencují pylová zrna, soubor tyčinek v květu se nazývá andreceum

• pestík – samičí pohlavní orgán, vznikl srůstem jednoho nebo několika plodolistů (megasoprofylů), soubor plodolistů v jednom květu se nazývá gyneceum, skládá se z:

  • semeníku – spodní rozšířená část pestíku, nachází se na něm jedno nebo více vajíček, existuje semeník spodní (květní obaly a tyčinky vyrůstají nad ním – hvězdicovité), svrchní (obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem – brukvovité), polospodní (obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed semeníku – lomikámen)

  • čnělky – střední část pestíku, obvykle má protáhlý tvar

  • blizny – vrcholová část pestíku, na ní se zachycují a klíčí pylová zrna

    • většina krytosemenných rostlin má v květech tyčinky i pestíky  květy oboupohlavné