7. Stavba těla rostlin

• stonky vytrvalých dřevin druhotně tloustnou (činností sekundárních meristémů – felogénu a kambia)

• činností felogénu vzniká druhotná kůra (periderm) = korek (suberoderm) a zelená kůra (feloderm)

  • kambium se tvoří jen u nahosemenných a dvouděložných, produkuje druhotné lýko a dřevo, díky periodické činnosti kambia se vytvářejí letokruhy

• stonky mohou plnit různé funkce – přizpůsobení tvaru a vnitřní stavby – různé modifikace stonků:

  • oddenky – podzemní části stonků, mohou sloužit jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (konvalinka)

  • oddenkové hlízy – vznikají hromaděním zásobních látek v oddencích (lilek brambor)

    • stonkové a oddenkové hlízy slouží i k vegetativnímu rozmnožování

  • stonkové hlízy – vznikají ztloustnutím stonku, slouží jako zásobní orgány (kedluben)

  • šlahouny – plazivé zakořeňující prýty (jahodník)

  • stonkové úponky – umožňují přichycení (réva vinná)

  • brachyblasty – zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (borovice) nebo květy (ovocné dřeviny)

  • kolce – trnité výběžky, vznikají přeměnou brachyblastů, mají ochrannou funkci (trnka)

• stonky některých rostlin mohou sloužit jako potrava pro člověka (bramborové hlízy, chřest, kedluben), krmivo pro zvířata (pícniny), surovina pro průmysl (len), cukrová třtina (výroba cukru), dub korkový (korek), dřevo stromů (nábytkářství, stavebnictví, papír)

List

• postranní orgán cévnatých rostlin, který se tvoří pouze na stonku

• obvykle zelený, má omezený růst

• probíhá zde fotosyntéza, transpirace a výměna plynů

• složen zpravidla z:

• čepele – plochá část listu

• řapíku – stopkovitá část listu, na jeho spodní části se někdy tvoří pochva s ochrannou funkcí; listy s řapíkem – řapíkaté, listy bez řapíku – přisedlé

• z hlediska způsobu postavení na stonku rozlišujeme listy:

• střídavé – z každé uzliny vyrůstá jeden list, listy jsou uspořádány ve spirále (bříza)

• vstřícné – b každé uzlině stojí proti sobě dva listy (hluchavka)

• přeslenité – z každé uzliny vyrůstají nejméně tři listy (vraní oko)

• podle tvaru čepele rozeznáváme listy jednoduché a složené:

• jednoduché listy mohou být celistvé s nečleněnou čepelí nebo dělené (členěné) s čepelí členěnou různě hlubokými zářezy

• složené listy mají čepel rozdělenou na samostatné části (lístky), mohou být zpeřené – dvojice lístků vyrůstají naproti sobě po obou stranách řapíku, mohou být lichozpeřené (zakončeny jedním lístkem) nebo sudozpeřené nebo mohou být dlanitě složené – lístky vyrůstají z vrcholu řapíku, podle počtu lístků rozeznáváme např. listy trojčetné, pětičetné, sedmičetné, mnohočetné

• podle okraje čepele listu rozlišujeme např. listy celokrajné, pilovité, zubaté, vykrajované

• různolistost (heterofylie) – na jedné rostlině se vyskytují listy různého tvaru (břečťan)

• na příčném řezu rozlišujeme: