Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. Stavba těla rostlin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (7,84 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

na: palisádový parenchym – pod svrchní pokožkou listu, tvořen protáhlými buňkami s velkým množstvím chloroplastů houbový parenchym – buňky nepravidelného tvaru obsahující menší množství chloroplastů, odděleny velkými mezibuněčnými prostorami, sběrné buňky odvádějí asimiláty, které vznikají v mezofylu, do lýka cévních svazků cévní svazky – mají vodivou funkci a zpevňují list, od mezofylu jsou odděleny parenchymatickou nebo sklerenchymatickou pochvou, postupným rozvětvováním se ztenčují, uspořádání cévních svazků (žilek) v listové čepeli se nazývá listová žilnatina (např. souběžná, zpeřená, dlanitá nebo rovnoběžná) listy mohou plnit různé funkce – přizpůsobení tvaru a vnitřní stavby, modifikace: trny – trnité výběžky, mají ochrannou funkci (trnovník akát) listové úponky – umožňují přichycení (hrách) cibule – zdužnatělé listy, slouží k hromadění látek a vegetativními rozmnožování (cibule kuchyňská) trn vznikl přeměnou listu, osten je výběžek, na jehož vzniku se podílely pokožkové a podpokožkové buňky!! listy některých rostlin slouží jako potrava pro člověka (hlávkové zelí, špenát, kapusta), léčivo (máta), koření (vavřín – bobkový list, majoránka), pochutina (čajovník), surovina pro průmysl (tabák) nebo krmivo pro zvířata (pícniny) Květ soubor přeměněných listů, sloužící k pohlavnímu rozmnožování složen z květní stopky upevňující list ke stonku,květního lůžka – rozšířené horní části květní stopky, na němž jsou umístěnékvětní obaly (kalich, koruna, popř. okvětí) areprodukční orgány (tyčinky a pestík) květní obaly se nepodílejí přímo na rozmnožování, bávají barevně a tvarově rozlišené na: kalich (calyx) – vnější část květního obalu, většinou tvořen zelenými lístky, v pupenu obaluje a chrání ostatní části květu korunu (corolla) – vnitřní část květního obalu, většinou nápadná, pestře zbarvená nejsou-li květní obaly rozlišeny na kalich a korunu, jedná se ookvětí (perigon), skládá se z tvarově a barevně nerozlišených okvětních lístků – typické pro jednoděložné rostliny reprodukční orgány se přímo podílejí na rozmnožování, rozeznáváme: tyčinky – samčí pohlavní orgány, produkujípylová zrna (mikrospory), jsou rozlišeny na tenkounitku aprašník tvořený dvěma prašnými váčky, z nichž každý má dvě prašná pouzdra, ve kterých se diferencují pylová zrna, soubor tyčinek v květu se nazýváandreceum pestík– samičí pohlavní orgán, vznikl srůstem jednoho nebo několikaplodolistů (megasoprofylů), soubor plodolistů v jednom květu se nazývágyneceum,skládá se z: semeníku– spodní rozšířená část pestíku, nachází se na něm jedno nebo více vajíček, existuje semeník spodní (květní obaly a tyčinky vyrůstají nad ním – hvězdicovité), svrchní (obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem – brukvovité), polospodní (obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed semeníku – lomikámen) čnělky– střední část pestíku, obvykle má protáhlý tvar blizny – vrcholová část pestíku, na ní se zachycují a klíčí pylová zrna většina krytosemenných rostlin má v květech tyčinky i pestíky květy oboupohlavné květní diagram znázorňuje schematicky postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora podle souměrnosti rozlišujeme květy: souměrné – mají jednu rovinu souměrnosti (violka) pravidelné – mají více rovin souměrnosti (rožec) asymetrické – nemají žádnou rovinu souměrnosti (kozlík) podle pohlavnosti rozlišujeme květy: oboupohlavné – obsahují samčí (tyčinky) i samičí (pestíky) pohl. org. (jabloň) jednopohlavné– mohou být samčí nebo samičí rostlina může mít samčí i samičí květy na témže jedinci, takovou rostlinu označujeme jakojednodomou(dub) rostlina může mít jedince jen se samičími a jedince jen se samčími květydvoudomárostlina (vrba) Květenství soubor květů uspořádaných na společném stonku hlavní vřeteno (hlavní stonek), větví se na vřetena postranní rozlišujeme květenství: hroznovitá – postranní vřetena nepřerůstají hlavní vřeteno: hrozen– květy vyrůstají na přibližně stejně dlouhých stopkách (rybíz) lata – hlavní stonek nese postranní hrozny, které se směrem k vrchu zkracují (šeřík) klas – květy jsou přisedlé (jitrocel) jehněda – převislé květenství s přisedlými květy, opadává vcelku (líska) okolík – přibližně stejně dlouhé květní stopky vyrůstají z jednoho místa (prvosenka) hlávka (strboul) – vřeteno je velmi zkrácené, květy jsou téměř přisedlé a rozestavěné na všechny strany (jetel) úbor – květy přisedají na rozšířené lůžko, soubor listenů na spodní straně tvoří zákrov (heřmánek) vrcholičnatá– postranní vřetena přerůstají zkrácené hlavní vřeteno vrcholík mnohoramenný – má více postranních vřeten, jsou nestejné výši (bez černý) vidlan– dvouramenný vrcholík, má dvě postranní vřetena (knotovka bílá) vijan – jednoramenný vrcholík, vyvíjí se jen jedno postranní vřeteno (pomněnka) podle složitosti rozdělujeme květenství najednoduché (hroznovitá nebo vrcholičnatá) asložená květenství (vznikají kombinací dvou jednoduchých květenství stejného nebo různého typu), např. složený okolík – skládá se z několika okolíčků (miříkovité) nebo hrozen z vijánů (jírovec) květy (popř. květenství) některých rostlin se využívají např. k výrobě léčiv (lípa, divizna, heřmánek), krémů a parfémů (růže, šeřík, jasmín) nebo slouží jako zelenina (květák – zdužnatělá květenství) Plod mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin vyživuje a chrání semena během zrání a často se podílí i na jejich rozšiřování skládá se ze: semen – mnohobuněčných útvarů, které vznikají na mateřské rostlině po oplození vajíčka, každé semeno tvoří: osemení– vzniká přeměnou vaječných obalů a má ochrannou funkci živné pletivo (endosperm) – obsahuje zásobní látky (tuky, bílkoviny a škrob), které jsou využívány při klíčení semen zárodek(embryo) – nejmladší vývojové stádium rostliny, je rozlišeno v kořínek (radikula), článek podděložní (hypokotyl), vzrostný vrchol a dělohy oplodí (stěna plodu) – vzniká přeměnou plodolistů (nebo i dalších částí květů), tvoří ho (zejména u dužnatých plodů) tři vrstvy: exokarp – blanitá slupka, často charakteristicky zbarvená (peckovice) mezokarp – střední vrstva, tv

Témata, do kterých materiál patří