Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. Stavba těla rostlin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (7,84 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

primární stavba kořene zachována po celý život, u dvouděložných a nahosemenných dochází k sekundárnímu tloustnutí podle funkce, tvaru a vnitřní stavby existují různé modifikace kořenů, např.: zásobní kořeny – hromadí zásobní látky, patří sem kořenové hlízy (vstavač) nebo bulvy (řepa) vzdušné kořeny – umožňují přijímat vzdušnou vlhkost, často obsahují i chlorofyl (fce vyživovací), často u rostlin v tropech a subtropech (monstera) příčepivé kořeny – mají přichycovací funkci (břečťan) haustoria – kořeny parazitů a poloparazitů schopné vysávat živiny z dřevních částí hostitelské rostliny (jmelí) chůdovité kořeny – v sypké půdě (jedle) dýchací kořeny (pneumatofory) u bažinných rostlin – nad povrchem půdy praktické uplatnění – potrava člověka, krmivo pro zvířata, surovina potravinářského průmyslu, léčiva, kosmetické přípravky Stonek (kaulom) nadzemní článkovaná část cévnatých rostlin nesoucí listy a reprodukční orgány spojení mezi kořenem a listy rozvádí minerální látky z kořenů do listů a z listů vede organické látky (asimiláty) do míst spotřeby (pletiva, kořeny, plody,…) zajišťuje optimální polohu listů a květů dobře vyvinutá vodivá a mechanická pletiva prýt– stonek s listy uzliny (nody) – místa, kde přisedají listy ke stonku, mezi nimi články (internodia) stonek nesepupeny (základ budoucích rostlinných orgánů – list, květ, stonek) vrcholový pupen – na vrcholu stonku pupeny úžlabní – v úžlabí listů byliny mají stonek dužnatý (jeho vnitřní pletiva jsou měkká), rozlišujeme: lodyhu – olistěný bylinný stonek (len) stvol – bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici (prvosenka) stéblo – dutý stonek rozdělený kolénky na články (žito) stonek bylin může být např. válcovitý (žito), čtyřhranný (hluchavka), trojhranný (šáchor), vícehranný (některé kaktusy) podle způsobu růstu rozlišujeme stonek přímý (mák), poléhavý – pouze poslední článek vzpřímený (rdesno ptačí), plazivý (mochna plazivá), popínavý (hrách setý), ovíjivý (chmel) ovíjivé a popínavé rostliny liány dřeviny mají stonek dřevnatý (zdřevnatělá vnitřní pletiva), rozlišujeme: stromy – nevětvená část – kmen, horní část – koruna (buk) keře – stonky se větví hned od země a jsou celé dřevnaté (tavolník) polokeře – horní části větví jsou bylinné a na zimu odumírají (borůvka) na příčném řezu neztloustlého stonku rozlišujeme: pokožku - může obsahovat průduchy, kutikulu a trichomy primární kůru – vyplňuje prostor mezi pokožkou a cévními svazky, má ochrannou a zásobní funkci, vnější vrstva má funkci mechanickou (zpevňuje stonek, je tvořena kolenchymem a sklerenchymem), střední vrstva má nejčastěji asimilační funkci, vnitřní část tvoří škrobová pochva (tvořena buňkami s vysokým obsahem škrobových zrn) chránící cévní svazky pericykl– v něm se často zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky cévní svazky – většinou kolaterální, jsou různě uspořádány dřeň – mezi cévní svazky z ní vybíhají dřeňové paprsky, které vedou roztoky; buňky dřeně mohou být živé nebo odumřelé a vyplněné vzduchem („bezová duše“) nebo se v nich ukládají zásobní látky (cukrová třtina – třtinový cukr – sacharóza) stonky vytrvalých dřevin druhotně tloustnou (činností sekundárních meristémů – felogénu a kambia) činností felogénu vzniká druhotná kůra (periderm) = korek (suberoderm) a zelená kůra (feloderm) kambium se tvoří jen u nahosemenných a dvouděložných, produkuje druhotné lýko a dřevo, díky periodické činnosti kambia se vytvářejí letokruhy stonky mohou plnit různé funkce – přizpůsobení tvaru a vnitřní stavby – různé modifikace stonků: oddenky– podzemní části stonků, mohou sloužit jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (konvalinka) oddenkové hlízy – vznikají hromaděním zásobních látek v oddencích (lilek brambor) stonkové a oddenkové hlízy slouží i k vegetativnímu rozmnožování stonkové hlízy – vznikají ztloustnutím stonku, slouží jako zásobní orgány (kedluben) šlahouny – plazivé zakořeňující prýty (jahodník) stonkové úponky – umožňují přichycení (réva vinná) brachyblasty – zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (borovice) nebo květy (ovocné dřeviny) kolce – trnité výběžky, vznikají přeměnou brachyblastů, mají ochrannou funkci (trnka) stonky některých rostlin mohou sloužit jako potrava pro člověka (bramborové hlízy, chřest, kedluben), krmivo pro zvířata (pícniny), surovina pro průmysl (len), cukrová třtina (výroba cukru), dub korkový (korek), dřevo stromů (nábytkářství, stavebnictví, papír) List postranní orgán cévnatých rostlin, který se tvoří pouze na stonku obvykle zelený, má omezený růst probíhá zde fotosyntéza, transpirace a výměna plynů složen zpravidla z: čepele– plochá část listu řapíku– stopkovitá část listu, na jeho spodní části se někdy tvoří pochva s ochrannou funkcí; listy s řapíkem –řapíkaté, listy bez řapíku –přisedlé z hlediska způsobu postavení na stonku rozlišujeme listy: střídavé – z každé uzliny vyrůstá jeden list, listy jsou uspořádány ve spirále (bříza) vstřícné – b každé uzlině stojí proti sobě dva listy (hluchavka) přeslenité – z každé uzliny vyrůstají nejméně tři listy (vraní oko) podle tvaru čepele rozeznáváme listy jednoduché a složené: jednoduché listy mohou býtcelistvé s nečleněnou čepelí nebodělené (členěné) s čepelí členěnou různě hlubokými zářezy složené listymají čepel rozdělenou na samostatné části (lístky), mohou býtzpeřené – dvojice lístků vyrůstají naproti sobě po obou stranách řapíku, mohou býtlichozpeřené (zakončeny jedním lístkem) nebosudozpeřené nebo mohou býtdlanitě složené – lístky vyrůstají z vrcholu řapíku, podle počtu lístků rozeznáváme např.listy trojčetné, pětičetné, sedmičetné, mnohočetné podle okraje čepele listu rozlišujeme např. listy celokrajné, pilovité, zubaté, vykrajované různolistost (heterofylie) – na jedné rostlině se vyskytují listy různého tvaru (břečťan) na příčném řezu rozlišujeme: pokožku – na svrchní i spodní straně listu, pokrytá kutikulou, s průduchy převážně na spodní straně mezofyl– mezi spodní a svrchní pokožkou, je rozlišen

Témata, do kterých materiál patří