7. Stavba těla rostlin

• květní diagram znázorňuje schematicky postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora

• podle souměrnosti rozlišujeme květy:

• souměrné – mají jednu rovinu souměrnosti (violka)

• pravidelné – mají více rovin souměrnosti (rožec)

• asymetrické – nemají žádnou rovinu souměrnosti (kozlík)

• podle pohlavnosti rozlišujeme květy:

• oboupohlavné – obsahují samčí (tyčinky) i samičí (pestíky) pohl. org. (jabloň)

• jednopohlavné – mohou být samčí nebo samičí

  • rostlina může mít samčí i samičí květy na témže jedinci, takovou rostlinu označujeme jako jednodomou (dub)

  • rostlina může mít jedince jen se samičími a jedince jen se samčími květy  dvoudomá rostlina (vrba)

Květenství

• soubor květů uspořádaných na společném stonku  hlavní vřeteno (hlavní stonek), větví se na vřetena postranní

• rozlišujeme květenství:

• hroznovitá – postranní vřetena nepřerůstají hlavní vřeteno:

  • hrozen – květy vyrůstají na přibližně stejně dlouhých stopkách (rybíz)

  • lata – hlavní stonek nese postranní hrozny, které se směrem k vrchu zkracují (šeřík)

  • klas – květy jsou přisedlé (jitrocel)

  • jehněda – převislé květenství s přisedlými květy, opadává vcelku (líska)

  • okolík – přibližně stejně dlouhé květní stopky vyrůstají z jednoho místa (prvosenka)

  • hlávka (strboul) – vřeteno je velmi zkrácené, květy jsou téměř přisedlé a rozestavěné na všechny strany (jetel)

  • úbor – květy přisedají na rozšířené lůžko, soubor listenů na spodní straně tvoří zákrov (heřmánek)

• vrcholičnatá – postranní vřetena přerůstají zkrácené hlavní vřeteno

• vrcholík mnohoramenný – má více postranních vřeten, jsou nestejné výši (bez černý)

• vidlan – dvouramenný vrcholík, má dvě postranní vřetena (knotovka bílá)

• vijan – jednoramenný vrcholík, vyvíjí se jen jedno postranní vřeteno (pomněnka)

• podle složitosti rozdělujeme květenství na jednoduché (hroznovitá nebo vrcholičnatá) a složená květenství (vznikají kombinací dvou jednoduchých květenství stejného nebo různého typu), např. složený okolík – skládá se z několika okolíčků (miříkovité) nebo hrozen z vijánů (jírovec)

• květy (popř. květenství) některých rostlin se využívají např. k výrobě léčiv (lípa, divizna, heřmánek), krémů a parfémů (růže, šeřík, jasmín) nebo slouží jako zelenina (květák – zdužnatělá květenství)

Plod

• mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin

• vyživuje a chrání semena během zrání a často se podílí i na jejich rozšiřování

• skládá se ze:

• semen – mnohobuněčných útvarů, které vznikají na mateřské rostlině po oplození vajíčka, každé semeno tvoří:

  • osemení – vzniká přeměnou vaječných obalů a má ochrannou funkci

  • živné pletivo (endosperm) – obsahuje zásobní látky (tuky, bílkoviny a škrob), které jsou využívány při klíčení semen

  • zárodek (embryo) – nejmladší vývojové stádium rostliny, je rozlišeno v kořínek (radikula), článek podděložní (hypokotyl), vzrostný vrchol a dělohy