Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. Stavba těla rostlin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (7.84 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

  • oplodí (stěna plodu) – vzniká přeměnou plodolistů (nebo i dalších částí květů), tvoří ho (zejména u dužnatých plodů) tři vrstvy:

    • exokarp – blanitá slupka, často charakteristicky zbarvená (peckovice)

    • mezokarp – střední vrstva, tvořená dužnatým až šťavnatým parenchymem

    • endokarp – vnitřní vrstva, bývá často blanitý (jádřinec u malvic) nebo sklerenchymatický (pecka u peckovic)

      • souplodí – soubor plodů, který vzniká z gynecea jednoho květu vzájemně spojených květním lůžkem (souplodí nažek – jahoda, souplodí peckoviček – malina, souplodí nažek ve zdužnatělé češuli – šípek)

        • plody některých rostlin jsou využívány jako potraviny (ovoce, zelenina, obilí, luštěniny), pochutiny (kávovník, kakaovník, hořčice), koření (kmín, paprika) nebo léčivo (mák)

        • semena a plody se můžou šířit např.:

          • vlastními silami (autochorie) – vymršťování semene ze zralých plodů (netýkavka)

          • větrem (anemochorie) – pomocí létacích zařízení – křídel (javor), chmýru (pampeliška), chlupů (bavlník)

          • vodou (hydrochonie) – u vodních a bahenních rostlin, jejíž plody a semena se udrží delší dobu na hladině (kosatec)

          • živočichy (zoochorie), a to:

            • na povrchu těla – plody nebo semena mají příchytná zařízení - háčkovité chlupy (svízel)

            • trávicím ústrojím – plody nebo semena, která jsou potravou živočichů, nestrávené mohou být roznášeny trusem na velkou vzdálenost (jeřáb)

          • člověkem (antropochorie) – záměrný i nezáměrný přenos, např. při pěstování kulturních rostlin

    • částice, které slouží k šíření rostlin, obecně nazýváme diaspory – mohou vznikat vegetativním i generativním způsobem, jsou to např. semena, plody, šlahouny, spory,….

    DĚLENÍ PLODŮ PODLE KONZISTENCE OPLODÍ

    • suché – oplodí je kožovité, nebo tvrdé, sklerenchymatické

    • pukavé – v době zralosti se otevírají, bývají vícesemenné

      • měchýřek – otevírá se podélnou skulinou (blatouch)

      • lusk – puká od vrcholu dvěma chlopněmi (hrách)

      • šešule a šešulka – otevírají se ve švech ve dvě chlopně oddělené blanitou přehrádkou (hořčice)… (šešulka je zkrácená šešule)

      • tobolka – otevírá se různě - děrami (mák), víčkem (jitrocel)

    • nepukavé – jednosemenné plody, v době zralosti se neotevírají, oddělují se od rostliny celé

    • nažka – má blanité nebo kožovité oplodí (pampeliška)

    • oříšek – jednosemenný, s tvrdým, zdřevnatělým oplodím (líska)

    • obilka – osemení srůstá s oplodím v blanitý obal (pšenice)

    • poltivé – v době zralosti se neotvírají, ale rozpadají se na jednosemenné díly

    • struk – příčnými přehrádkami rozdělený na jednosemenné části (ohnice)

    • dvounažka – rozpadá se na dvě jednosemenné nažky (javor)

    • tvrdka – rozpadá se na čtyři jednosemenné části (hluchavka)

      • dužnaté – oplodí rozlišena na vnější, střední a vnitřní část

    Témata, do kterých materiál patří