Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. Stavba těla rostlin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (7,84 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

příčné přehrádky cévice (tracheidy) – vyskytují se hlavně u jehličnanů a kapradin, jsou tvořeny protáhlými mrtvými buňkami, jejich příčné přehrádky se nerozpouštějí, ale proděravějí lýkové části (floém) – vede z listů asimiláty neboli produkty fotosyntézy (tzv. asimilační proud) do míst spotřeby (vzrostné vrcholy stromu, kořene) a k místům jejich uložení (cibule, hlízy,...), tvoří ji: sítkovice – řada živých tenkostěnných buněk, mezi nimiž jsou proděravěné přepážky, fungují jen jedno vegetační období (otvory sítkovic se na konci vegetačního období ucpávají amorfní hmotou, tzv. kalotou), činností kambia se každé jaro tvoří nové sítkovice uzavřený cévní svazek druhotně netloustne, vzniká diferenciací celého prvotního systému na trvalá pletiva (u jednoděložných rostlin) otevřený cévní svazek může druhotně tloustnout činností kambia tvoří se druhotné dřevo a druhotné lýko (stonek nebo kořen druhotně tloustnou) druhotným tloustnutím přibývá zejména dřevo u našich dřevin produkuje kambium na jaře tenkostěnné široké tracheje (tracheidy), tzv.jarní dřevo, a v létě tlustostěnné malé tracheje, tzv.letní dřevo na průřezu druhotně tloustnoucího stonku se rozdílnost jarního a letního dřeva projevuje jakoletokruhy součástí cévních svazků jsou i doprovodná pletiva – dřevní a lýkový parenchym a sklerenchym – často zásobní nebo mechanická funkce podle vzájemného postavení lýka dřeva rozeznáváme cévní svazky: soustředné (koncentrické) – jedna část cévního svazku obklopuje druhou lýkostředné – lýko je obklopeno dřevem, např. u jednoděložných rostlin dřevostředné – dřevo je obklopeno lýkem, např. u kapradin paprsčité (radiální) – oddělené dřevní a lýkové části se pravidelně střídají, např. u kořenů cévnatých rostlin bočné (kolaterální) – dřevo a lýko jsou umístěny za sebou, dřevo nejčastěji na vnitřní straně, lýko na vnější, např. u stonků a listů semenných rostlin letokruhy jsou nejlépe patrny u dřevin mírných a chladných oblastí rozdíly v zásobení kambia vodou během roku (jarní – světlejší, letní – tmavší část) čím jsou letokruhy užší, tím je dřevo tvrdší letokruhy nejsou patrny u stromů tropických deštných lesů pletiva základní – vyplňují prostor mezi pletivy krycími a vodivými nejméně rozšířena u vodních rostlin, nejmohutněji u dřevin, mají rozmanité funkce: asimilační pletiva – obsahují velké množství chloroplastů, slouží k fotosyntetické asimilaci oxidu uhličitého (zpravidla v listech) vyměšovací pletiva – slouží k vylučování nebo hromadění produktů metabolismu (silic, alkaloidů atd.), jsou to např. medníky– žlázky tvořící se hlavně v květech na květním lůžku, vylučují sladké cukerné roztoky (nektar) a lákají tak opylovače mléčnice – trubicovité buňky, které ve vakuole obsahují mléčnou šťávu (latex), jsou charakteristické pro čeledi pryšcovité, mákovité,... mléčná šťáva kaučukovníku výroba přírodního kaučuku, některé látky v mléčné šťávě – zásobní, hořká šťáva chrání rostliny před býložravci zpevňovací pletiva (mechanická) – zajišťují rostlinným orgánům pevnost a pružnost, zabezpečují transport látek cévními svazky (chrání vodivé buňky před deformacemi), jsou tvořeny především kolenchymem a sklerenchymem zásobní pletiva – slouží k ukládání zásobních látek, zejména cukrů, tuků, bílkovin a vody, tvořena parenchymem a sklerenchymem, nacházejí se např. v kořenech, oddencích, hlízách, v dělohách semen, v plodech vodní pletiva – hromadí se v nich voda, např. u kaktusů Rostlinné orgány soubory pletiv s charakteristickou stavbou a funkcí vegetativní(kořen, stonek, list) a generativní (květ, semeno, plod) vegetativní orgány někt. řas a mechorostů – rhizoidy (příchytná vlákna), kauloidy (lodyžky) a fyloidy (lístky) vegetativní zabezpečují život jedince (růst, výživu, výměnu látek), generativní jsou rozmnožovací orgány orgány homologické – stejného původu, ale jiné stavby, funkce a vzhledu orány analogické – orgány různého původu, ale podobného vzhledu a funkce organologie – věda zabývající se rostlinnými orgány Kořen (radix) zpravidla podzemní orgán, upevňuje rostlinu, slouží k příjmu vody a minerálních látek nenese listy, nemá fotosyntetická barviva (heterotrofní), nemá kutikulu ani průduchy funkce: nasávací, vodivá, mechanická, zásobní kořen je založen již v zárodku semene, při klíčení nejprve kořínek –radikula tvary kořene: nitkovitý– tenký a dlouhý (u klíčních rostlin) válcovitý – po celé délce přibližně stejně tlustý (křen) vřetenovitý– protáhlý, postupně se zužuje (mrkev, většina stromů) řepovitý – krátký, dole náhle zúžený (řepa) kořenový systém – soubor všech kořenů rostliny, rozlišujeme: allorhizii – kořenový systém tvořený hlavním kořenem a kořeny postranními (rostliny dvouděložné a většina nahosemenných) homorhizii – hlavní kořena zaniká a jeho funkci přejímají kořeny adventivní (náhradní) – kořenová soustava tvořená stejně tlustými kořeny (jednoděložné rostliny); adventivní kořeny mohou vznikat i na stoncích a listech – využití při vegetativním množení rostlin řízky na podélném řezu kořenem rozlišujeme: absorpční zónu – kořen přijímá vodné roztoky z půdy, tvoří se zde kořenové vlásky (zvětšení absorpční schopnosti kořene) prodlužovací zónu – oblast intenzivního růstu kořene dělivou zónu – koncová číst kořene s primárním meristémem chráněným kořenovou čepičkou usnadňující vnikání kořene do půdy na příčném řezu kořenem rozlišujeme: kořenovou pokožku – rhizodermis primární kůru (cortex) – prostor mezi pokožkou a cévními svazky, tvořena živými buňkami základního pletiva, složená ze třech vrstev – exodermis, mezodermis, endodermis pericykl (perikambium) – vrstva buněk, které si zachovávají dělicí schopnost, zakládají se zde postranní kořeny cévní svazek – uvnitř středního válce, původně paprsčitý, druhotně tloustne činností kambia, které se zakládá mezi primárním dřevem a lýkem dřeň– tvoří se uvnitř mezi cévními svazky, především u jednoděložných rostlin endodermis – tvořená buňkami se ztloustlými stěnami (buňky korkovatí a dřevnatějí), pouze některé zůstávají tenkostěnné u jednoděložných rostlin je

Témata, do kterých materiál patří