Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. Stavba těla rostlin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (7.84 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

  • pletiva krycí – pokrývají povrch rostlinných orgánů

    • chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům z vnějšího prostředí a zprostředkovávají výměnu látek mezi vnějším prostředím a rostlinou

    • systém krycích pletiv tvoří:

      • pokožka – většinou jedna vrstva buněk, které k sobě těsně přiléhají a neobsahují chloroplasty, na povrchu pokožky nadzemních částí je kutikula chránící buňku a snižující ztráty vody výparem

        • tvořena kutinem – látka tukovité povahy, může být pokryta vosky, tloušťka závisí na druhu rostliny (nejsilnější u rostlin suchých stanovišť)

        • nadzemní část pokožky – epidermis, pokožka kořene – rhizoermis

  • pokožka cibule

    • chlupy (trichomy) – vyrůstají z pokožkových buněk většiny rostlin, mohou být jednobuněčné nebo mnohobuněčné, mají rozmanitý tvar, délku a hustotu, rozlišujeme např. tichomy:

      • krycí – doplňují ochrannou funkci pokožky, snižují riziko přehřátí, umožňují rozšiřování semen a plodů

      • žláznaté – slouží k vyměšování některých látek, např. silic (máta)

      • žahavé – po odlomení jejich koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny (kopřiva)

    • průduchy – struktury v pokožkových pletivech nadzemních částí rostlin regulující výměnu plynů a vypařování vody, vyskytující se ve všech mladých zelených částech vyšších rostliny

      • tvořeny dvěma svěracími buňkami ledvinovitého tvaru – mezi nimi skulina průduchu zajišťující styk s prostředím; velikost štěrbiny ovlivněna turgorem svěracích buněk (čím víc naplněné vodou, tím jsou od sebe dál)

      • na listech zejména na spodní straně, pouze u vodních rostlin se vzplývavými listy i na svrchní straně

    • vodní skuliny (hydatody) – mají stejnou stavbu jako průduchy, ale jinou funkci, jejich prostřednictvím se z těla vytlačuje přebytečná voda ve formě kapek (gutace), nemají možnost se uzavírat

    • korek (druhotné krycí pletivo) – tvoří se u většiny zdřevnatělých stonků, nahrazuje pokožku, která se při ztloustnutí stonku trhá

      • vzniká činností druhotného meristému felogénu (zakládá se pod pokožkou), je tvořen odumřelými buňkami se ztloustlými buněčnými stěnami, které nepropouštějí vodu ani plyny

      • tepelný a mechanický izolátor, chrání rostlinu před infekcí

      • u některých rostlin vnější vrstvy korku praskají, odlupují se  borka (lidově kůra)

      • styk s vnějším prostředím pomocí lenticel (čočinek) – spec. dýchacích pórů

        • emergence (ostny) – výběžky, na jejichž tvorbě se kromě pokožkových buněk podílejí i buňky podpokožkové (r§že, ostružiník)

          • pletiva vodivá – vyvinula se v souvislosti s přechodem rostlin na souš

            • umožňují transport vody a v ní rozpuštěných látek po těle rostliny

            • vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků

            • cévní svazek je složen z:

              • dřevní části (xylém) – přivádí roztoky minerálních látek z půdy (tzv. transpirační proud) kořeny a stonkem do listů, kde jsou využity pro metabolické přeměny, tvoří ji:

                • cévy (tracheje) – trubice tvořené dlouhými řadami mrtvých buněk, vznikly z buněk stojících nad sebou, které rozpustily příčné přehrádky

                • cévice (tracheidy) – vyskytují se hlavně u jehličnanů a kapradin, jsou tvořeny protáhlými mrtvými buňkami, jejich příčné přehrádky se nerozpouštějí, ale proděravějí

    Témata, do kterých materiál patří