25. Ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
25. EKOLOGIE
ÚVOD DO EKOLOGIE
Ekologie (→ ,,oikos‘‘ = obydlí, dům + ,,logos‘‘ = věda → pojem vymezen na konci 19. století – Erns Hekl)
Nejmladší biologická věda
Zkoumá vztahy mezi organismy a prostředím nebo mezi organismy navzájem
Vztah ekologie k dalším vědám:
Poznatky ze všech přírodních věd – geologie, chemie, fyzika, matematika, klimatologie
Biologie – systematika
Etologie – chování zvířat
Fyziologie, morfologie
Poznatky z dalších oborů – právo, ekonomie, sociologie
X Environmentalistika = enviromentální výchova → vychovává, snaží se něco změnit
Věda, která se oddělila od ekologie
Studuje i umělé složky prostředí, které vytvořil člověk
Prevence znečišťování životního prostředí, náprava vzniklých škoda a nežádoucích zásahů
Rozdělení ekologie
Podle úrovně skupin:
Obecná ekologie = základní eko poznatky
Speciální ekologie = jednotlivé skupiny organismů
Autekologie – úroveň jedince (nejmenší oblast) – faktory působící na daného jedince
Demekologie – populace – struktura, složení
Synekologie – společenstva, ekosystémy (potravní řetězce, toky energie)
Podle systematických skupin:
Eko rostlin
Eko hub
Eko živočichů
Eko bakterií
Eko člověka = antropoekologie
Podle prostředí, v němž organismy žijí:
Eko lesa, půdy, vody → podle prostředí
Krajinná ekologie
Působení prostředí na organismus
Prostředí vytváří pro organismy životní podmínky (faktory)
Živočichové svým působením prostředí ovlivňují
Podle působících činitelů:
Abiotické faktory = neživotné
Působí neživá příroda (klimatické podmínky, složení půdy, fyzikální faktory – teplo, světlo, vlhkost, voda)
Biotické faktory = životné
Vzájemné působení organismů
Přímé (jeden organismus sežere druhý organismus)
Nepřímé – změna podmínek pro druhý organismus (rostlina zakrývá druhou → má méně světla)
Podmínky prostředí nejsou stálé → mění se → schopnost adaptace – organismy se změnám podmínek přizpůsobují – jsou ale limity!
→ Liebigův zákon minima
Faktor prostředí, který je v minimu, omezuje život organismu (= máme všeho dost → pokud ale chybí 1 faktor, nikdy se nebudeme mít dobře)
Život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek
→ Ekologická valence = rozmezí podmínek prostředí, ve kterých je organismus schopen existovat
Pro život nutné, aby všechny životní podmínky byly uvnitř valence
Šířka ekologické valence:
Euryekní druhy
Široká ekologická valance
Adaptace i na velké kolísání podmínek v prostředí
Častý výskyt, větší plocha rozšíření
Př.: potkan, včela, moucha, komár, lidé
Stenoekní druhy
Úzká ekologická valence
Méně častý výskyt, vzácnější
Speciální stanoviště, menší plocha rozšíření
Bioindikátory
Př.: perlorodka říční, lišejník (provazovka vousatá), kopřiva (půdy bohaté na N), koala (eukalyptové lesy), panda (bambus)