Systém a evoluce hub, lišejníky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
17) SYSTÉM A EVOLUCE HUB, LIŠEJNÍKY
CHARAKTERISTIKA HUB- houby (Fungi)
- nepohyblivé, heterotrofní
- jednobuněčné i mnohobuněčné
- zákl. stavební jednotka – houbové vlákno = hyfa- hyfy tvoří podhoubí (mycelium)- u vývojově vyšších hub z podhoubí roste plodnice
- rozmnožují se pohlavně i nepohlavně – výtrusy- řada druhů – symbióza se sinicemi nebo řasami (lišejníky) nebo cévnatými
rostlinami (mykorrhiza)
- význam: rozklad organických látek, potrava, produkce ATB, původci chorob
SYSTÉM HUB- oddělení: hlenky (Myxomycota)
- oddělení: chytridiomycety (Chytridiomycota)
- oddělení: oomycety (Oomycota)
- oddělení: houby pravé (Eumycota)
1) oddělení: hlenky (Myxomycota)- jednoduché organismy bez podhoubí
- tělo tvoří plazmodium- jsou výrazně zbarvené (žlutě, oranžově, červeně, fialově)
- vlhká, tmavá místa, lesy – na pařezech, padance, na tlejících rostlinách
- pýchavička vlčí mléko
2) oddělení: chytridiomycety (Chytridiomycota)- starobylá skupina, bez podhoubí
- sladká voda, půda
- rakovinovec bramborový
3) oddělení: oomycety (Oomycota)- s podhoubím
- Pythium oligandrum („chytrá houba“) – při problémech s pokožkou (lupénka,
ekzém), živé rány diabetiků
- plíseň bramborová
4) oddělení: houby pravé (Eumycota)- většinou mnohobuněčné
- třída: spájivé houby (Zygomycetes) - plíseň hlavičková (Mucor mucedo)
- třída: vřeckovýtrusé houby (Ascomycetes)- druhově nejpočetnější
- kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) – alkoholové kvašení, velký obsah
vitamínů – uplatnění ve farmacii
- paličkovice nachová (Claviceps purpurea) – podhoubí žije v semeníku žita,
semeník se mění na námel – jedovaté alkaloidy
- kropidlák černavý (Aspergilus niger) – v jeho životním cyklu vzniká kyselina
citronová – k úpravě chuti a jako stabilizátor
- štětičkovec (Penicillium chrysogenum) – 1928 objeven A. Flemingem – objev
penicilinu
- třída: stopkovýtrusé houby (Basidiomycetes)- tvoří plodnice – třeň a klobouk
- rzi a sněti – nemají plodnice, rez travní
- houby s plodnicemi - bedla, žampión, muchomůrka, hřib smrkový, kozák
březový, křemenáč osikový, pýchavky, houby dřevokazné
LIŠEJNÍKY - LICHENES- heterotrofní houba a autotrofní složka (zelená řasy nebo sinice) - symbióza- lichenizované houby
- řasa získává prostřednictvím houbových vláken vodu, min. živiny a ochranu;
houbě poskytuje org. látky vytvořené fotosyntézou
- extrémní stanoviště
- skály, borka stromů, povrch půdy, zdi
TYPY LIŠEJNÍKOVÉ STÉLKY- korovitá – celou spodní stranou přirostlá k podkladu (lišejník zeměpisný)
- lupenitá – volné okraje nepravidelně laločnaté (terčovka bublinatá, terčovník
zední)
- keříčkovitá – větvená (dutohlávky)
ROZMNOŽOVÁNÍ- rozpad stélky
ZÁSTUPCI- terčovka bublinatá
- terčovník zední
- dutohlávky
- lišejník zeměpisný
- lišejník islandský (na suchý kašel)