biologie-operna-a-kosterni-soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Svalový stah (kontrakce)
Je umožněna přítomností molekul dvou vláknitých bílkovin – AKTINU a MYOSINU, z kterých jsou složeny myofibrily. Při svalové kontrakci se aktinová vlákna dále posouvají mezi vlákna myosinu, myofibrily svalového vlákna se zkracují a dojde ke kontrakci. Prodloužením myofibril dojde opět k uvolnění svalu. Svalový stah vyvolává nervový vzruch, který přivádí motorické nervové vlákno. To pak tvoří speciální stav synapse tzv. nervosvalovou ploténku.
Při stahu a relaxaci nervového svalu je nutný přívod velkého množství kyslíku. Při aktivní práci nebo pohybu pracují svaly na tzv. kyslíkový dluh. Dochází k anaerobnímu odbourávání glukózy na laktát, který se hromadí ve svalu. Dochází k rychlejší únavě a bolesti. Až při relaxaci svalů je laktát ze svalů vyplaven do jater, kde je odbouráván.
Kosterní svaly
Svaly hlavy
Žvýkací svaly – umožňují pohyb dolní čelisti, např. zevní žvýkací sval
Mimické svaly – určují výraz obličeje, např. tvářový sval, velký lícní sval
Svaly krku – např. zdvihač hlavy – zaklání hlavu a umožňuje její otáčení do stran
Svaly hrudníku – např. vnitřní mezižeberní svaly, malý/velký prsní sval, bránice
Svaly břicha – např. přímý sval břišní, zevní šikmý sval břišní
Svaly zad – např. široký sval zádový, trapézový sval
Svaly horní končetiny – např. deltový sval, dvojhlavý/trojhlavý sval pažní, svaly předloktí – natahovače a ohýbače ruky a prstů, svaly ruky – ohýbače a přitahovače prstů
Svaly dolní končetiny – např. velký/střední/malý hýžďový sval, čtyřhlavý sval stehenní, krejčovský sval, svaly bérce – natahovače a ohýbače prstů a nohy (trojhlavý sval lýtkový), svaly nohy – ohýbače a přitahovače prstů
Poruchy držení těla
Páteř je udržována ve správném postavení systémem svalů, vazů a kloubů. Pokud dojde k oslabení některého z těchto systémů, vzniká porucha držení těla. Nejčastěji vzniká vadné držení těla na podkladě svalových dysbalancí, ochabnutím fyzického svalu a tuhnutím antagonistického posturálního svalu či svalové skupiny. Vadné držení těla je nejčastěji dáno zeslabením svalového aparátu vlivem zanedbané fyzické činnosti nebo důsledkem psychických změn u adolescentů.
Typy:
Plochá záda – zmenšení fyziologických křivek, vyhlazení bederní lordózy i hrudní kyfózy
Kulatá záda – zvětšení hrudní kyfózy
Kyfolordotické držení – zvětšení obou základních křivek
Labilní postoj – neustále se měnící postavení
Inverze zakřivení – nejtěžší stupeň vadného držení
Nemoci opěrné a pohybové soustavy
Skolióza – vybočení páteře
Artróza kloubů – degenerativní onemocnění kloubů, je charakterizované změnami kloubní chrupavky
Artritida – zánětlivé onemocnění kloubů
Osteoporóza – úbytek kostní hmoty, kosti ztrácejí svou pevnost a snadno se lámou, vyskytuje se ve stáří nebo při některých chorobách
Atrofie svalů – ochabnutí svalů, úbytek svalové hmoty, příčinou je nedostatečné zatěžování nebo dlouhodobá nečinnost
Obrna – porucha hybnosti svalů, vzniká poškozením jejich inervace
Plegie – úplné ochrnutí
Paréza – částečné ochrnutí, např. hemiparéza je ochrnutí poloviny těla